indexok_r2_c02.gif(2 kb)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

13.6. - 18.6.2005

ARCHIV

"otevřeno"

Diskuse pokračuje

Minule jsem otiskl úryvky z chatů (krátkých diskusních příspěvků na internetu) vztahujících se k diskusi pana prezidenta se mnou o poválečném vyhnání Němců. Doufám, že čtenáře neunavím, připojím-li dnes pokračování. Polemika totiž mou odpovědí neskončila. V MfD Bohumil Doležal pojmenoval a odsoudil nekorektní diskusní způsoby Václava Klause. A tak to tentokrát v NP v článku Jana Bartoně "Podivná polemika Bohumila Doležala" odnesl Doležal.

Většinou si neuvědomujeme, jak povrchní je způsob, jímž si u nás autoři běžně vyměňují názory. O povrchnosti svědčí nejen některé publikované úryvky z chatů, ale i samotný úvod článku v Neviditelném psu:

"Bohumil Doležal se zle obořil v MfD ze dne 14.6. v článku "Podivné polemické manýry Václava Klause" na našeho prezidenta ve věci jeho článku "Už je třeba říci rozhodné ne!" z MfD dne 6.6.2005. Pikantní na celé záležitosti je to, že článek, na který prezident v MfD reagoval, byl z pera Emanuela Mandlera! Očekávám tudíž ještě reakci tohoto pána, pokud se s panem Doležalem náhodou už předem nedomluvili."

Naštěstí se v následující diskusi našel člověk, který čte pravidelně noviny a pana Bartoně poučil:

Amatérismus. -- Pane Bartoni, bývá zvykem, než něco napíšete, sehnat si aspoň základní fakta. Reakce Mandlera byla uveřejněna v MFD den nebo dva po Klausově článku. Sice souhlasím spíš s Klausem než s Mandlerem a Doležalem, které, jak doufám, už nikdo nebere vážně, ale Váš článek je vskutku amatérismem.

Jak už to asi jinak nemůže být, diskutujících, kteří četli Doležalův článek (natož dva předchozí, Klausův a můj) je pomálu. Za takové situace se náramně hodí náhradní téma. Byla jím tentokrát otázka, co by se stalo, kdyby Němci nebyli po válce vyhnaní. Každý, kdo se jen trochu zabýval minulostí, ví, že otázka, co by se stalo, kdyby… je nanejvýš riskantní a ošidná. Shodou okolností to docela a úplně neplatí o vyhnání Němců. Máme totiž reálný doklad toho, co by se stalo, kdyby Němci nebyli vyhnáni. Jak Košický vládní program, tak Benešovy dekrety se přece svými nacionálně represivními paragrafy netýkaly jen Němců. Všude je zapsána formulace "Němci a Maďaři", přičemž to "Maďaři" bylo myšleno náramně vážně. Maďary považovala československá vláda za stejné nepřátele československé vlády jako Němce, právě tak jim byl zkonfiskován majetek a právě tak měli být vyhnáni; pochopitelně že ne do Německa, ale do Maďarska. Jenže Stalin si to rozmyslel, a tak velmi početná maďarská menšina zůstala na Slovensku a je tam dodnes. Slovensko se osamostatnilo a jak se zdá, nevede si o nic hůř než Česká republika. Není třeba hlubokomyslných úvah: když mohli zůstat Maďaři, mohli by zůstat i Němci ("komplikace" by vznikly jedině tím, že Němců bylo víc než Maďarů - ale Čechů zase bylo víc než Slováků). Takže následující úvahy patří namnoze do říše pohádek, ale - nemají pohádky své kouzlo?

Charakter diskuse si vyžádal, abych tentokrát uspořádal oddíly poněkud odlišně.

I. Oddíl: Co kdyby tu tak zůstali?

a)Pozor na to, ... poválečná situace bez odsunu by vedla nejpozději v roce 1989 (pravděpodobně) k občanské válce a la Srbové/Chorvati v horším případě, v lepším případě pak k fatálnímu neustálému ovlivňování české politiky německými požadavky - viz pověstné Mečiarovo vydírání, které stejně nakonec vedlo k rozdělení Československa. Beneš to měl perfektně vyargumentované, i proto mu nemohou přijít na jméno. (T-j 85.70.174.75)

b) Je moc dobře, že VolksDeutsche byli z Čech i Moravy a zbytku našeho Slezska vyhnáni. Je to moc dobře a naše dějinné štěstí, že Beneš dokázal využít tomu příznivé mezinárodní situace. Špatné ovšem je, jakým způsobem se to dálo. A obzvláště špatná byla následná amnestie na zločiny při odsunu spáchané. To dobře rozhodně nebylo - žel, nedá se s tím nic dělat, amnestie se nedá vzít zpět. Takže: obsah dobrý, forma špatná. (S 195.113.166.14)

c)…buďme rádi, že jsou pryč. "Dovede si vůbec někdo představit, co by se dělo za úděsnosti, kdyby tady zůstali?"... já jen dodám trochu spekulace: Sudetští Němci jsou v roce 47 - 48 použiti proti Čechům a naopak. V letech 48 - 65 jsou masově souzeni podle instrukcí z Moskvy. Je možné, že Stalin přijde na nápad je vysídlit na Sibiř (uvazoval o tom i v případě NDR). Dokážete si představit rok 1989 s touto minulostí? Možná, že by byly Sudety připojeny k NSR i s NDR a my bysme se omlouvali a platili jak mourovatý. (194.228.119.242)

d) A co takhle postavit se k tomu už konečně čelem? Byla to etnická čistka - a co má být? Když někdo prohraje válku kterou nota bene začal, musí s něčím takovým počítat. Co by pánové říkali, kdyby Stalin prosadil svou a nechal po válce exemplárně zastřelit každého desátého Němce? Nic. (O.F. 193.165.103.233)

e) Co by se stalo,kdyby ti SN nebyli vyhnaní? ČSR se mohla stát konečně státem demokratickým a čeští "vlastenečtí politici" by začali se Sudetskými Němci jednat jako s rovnocennými občany státu a konečně by s Československa udělali to, co už pánbiček vlasti Masaryk se svým poskokem Benešem slibovali, když se domáhali vytvoření ČSR. Stát občanů podle vzoru Švýcarska! Tomu politici všemožně bránili,tak jako dnešní politici si chrání svou moc, svou imunitu a jiné výhody.Račte pochopit, že Masaryk nebyl žádný demokrat, … stát považoval za svůj majetek. …Tak se choval i Beneš a pokoušel se o to později i Havel. (M. 70.104.42.73)

Doporučuji věnovat výše uvedeným diskusním příspěvkům pozornost. Zasluhují si ji, protože obsahují náznaky myšlenek, které stojí za úvahu. Tak hned představa c) , že bychom se omlouvali a "platili jako mourovatí". Autor své myšlenky uvádí jako spekulace, ale proč o hospodářské stránce vyhnání spekulovat? Že bychom se my Češi někdy příliš omlouvali, to je opravdu těžko uvěřitelné, a tak se tím není třeba zabývat. Ale s ekonomickou stránkou vyhnání je to jinak. My bychom neplatili jako mourovatí, my jsme vyhnáním Němců jak mourovatí platili. Anebo snad zničené pohraničí nelze vyčíslit v penězích? Podobně je tomu s ohromným odlivem (vyhnaných) kvalifikovaných pracovních sil. Projektanti vyhnání na to nemysleli, jeho dnešní apologeti o tom nic nevědí.

V příspěvku b) se tvrdí, že vyhnání mělo "dobrý" obsah, ale forma že byla špatná. Tato vytáčka je zřejmě stará jako lidstvo samo: když se začne ukazovat, že určitá realita nebo její část nemůže ani věcně, ani morálně obstát, přijdou chytré hlavy na to, že myšlenka byla vynikající, ale provedení, "forma", ji pokazilo (kouzelný případ je marxistický antidogmatismus). V životě to bývá naopak. Československo bylo po druhé světové válce obnovováno jako demokratický stát a jako takové bylo povinno zajistit bezpečnost svých obyvatel, včetně Němců a Maďarů, a krajů, které obývali. Místo toho zplundrovalo, co jen bylo možné. Hospodářsky jsme na to velmi doplatili.

Na příspěvku c) by bylo něco pravdy, kdyby to říkal Němec Němcům. Pro vítěze ovšem neplatilo a neplatí, že jednání s civilním obyvatelstvem poraženého státu, které se tak nápadně podobá jednání se zvěří, je jakkoli omluvitelné

Ještě než přejdeme k podstatě věci, všimneme si, jak jsou v diskusních příspěvcích charakterizováni autoři. Je jich kupodivu dost. K Janu Bartoňovi je třeba logicky připojit Bohumila Doležala. Ten se ovšem zastal mně (to už je třetí autor) proti panu prezidentovi (čtvrtý autor). Pokud jde o Doležala a mě, často si autoři chatů usnadňují práci tím, že nás považují za jakési jednobuněčná ideová dvojčata pracující v žoldu sudetoněmeckého Landsmannschaftu. Polemizovat s takovou pitomostí, to se snad ani nemá.

II. Oddíl: Autoři za nic nestojí: Vám asi nic neříká národní hrdost a sebeúcta.

f) Pane Bartoni, naprosto nesouhlasím s článkem ani výkladem pana Doležala, /ale/ vaše tvrzení že "že poválečné události nejen u nás, ale i v Polsku či Maďarsku, nelze posuzovat stávající optikou 'multikulturního' světa či Evropy počátku 21. století" je pitomost. Jakékoli události může kdokoli posuzovat jakoukoli optikou, je to jeho nezadatelné právo na svobodný názor. …Ale to přece nic nemění na tom, že válka zůstane válkou, zločin zločinem a podvodník podvodníkem. Celá ta současná diskuse okolo odsunu by byla a zůstala akademickou debatou několika historiků a publicistů, kdyby se do ní prezident nevložil. To on z toho udělal politikum, ne Mandler s Doležalem.

g) Ale my přece víme, že pánové Doležal a Mandler jsou stipendisty Landsmannschaftu. To je všeobecně známo a ti pánové to snad ani nepopírali. Je otázka, jestli byly nejdřív peníze nebo přesvědčení, ale peníze... no ano. No a? Prostě nějak píšou a někdo je za to nějak platí. Tak to v kapitalismu chodí, ne? Trh, ne? Což nic nemění na mém hlubokém přesvědčení, že oba pánové jsou parchanti nebývalí a pořebovali - a zasloužili - by přes držku. (v-a, 193.179.225.19)

h) Nemyslím si, ze pro své jednání mají "nečestné" pohnutky. Prostě je to jejich osobní přesvědčení. Otázkou je spíš to, proč si redakce MF mezi všemi těmi grafomany vybírá právě tyto dva pány. Bylo by férovější dat prostor přímo panu Posseltovi.(T. j, 85.70.174.75)

ch) Soukmenovci (lépe Volksgenossen) Doležal i Mandler jsou sudetoněmečtí propagandisté, neřkuli něco horšího. Naslouchat jim jest pošetilé, polemizovat s nimi jest ztrátou času. Němci vlastněná MfD jim nenápadně, leč hojně fandí uveřejňujíc jejich výplody, aby mohli svými protičeskými výpady ovlivňovat neznalé.

i) Ačkoli je Doležal - podle vás - hloupější než Posselt, tak je furt chytřejší (já bych řek pracovitější, čtivější, zajímavější, schopnější) než většina komentátorů českejch novin. (Pu. 64.228.108.178)

j) Bůh dopustil, že se musíme stydět za našeho presidenta, který dělá slušným, nexenofóbním a myslícím občanům tohoto státu ostudu. Bůh snad jednou odpustí těm, kteří v něm vidí svou modlu.

k) Vám asi nic neříká národní hrdost a sebeúcta. To, že prezident Klaus hájí české zájmy, je v této zemi tak výjimečné,že musím být na něj hrdý a na rozdíl od pravdoláskovšehoschopného Havla u Klause nacházím jasné a jednoznačné názory a stanoviska. …Díkybohu za Klause. (JČ195.39.114.118)

l) Soudruh Klaus (slunce naše, světlo našich očí) by občas měl, jak jsem už několikrát napsal, občas takticky držet hubu a použít hlavu. (J. 213.180.39.174)

m) Doležala dnes už nikdo nečte, natož aby se o tom diskutovalo. Je to jedovatý senilák, dosahující často úrovně 0,99 pehe. A Mandler? Škoda slov ... (max, 12.96.164.93)

Proti pomluvě, že M+D jsou "stipendisty Landsmannschaftu" se těžko dá něco dělat.. Ale pozoruhodné je /g)/ zdůvodnění této pomluvy: "a ti pánové to snad ani nepopírali". To je osvědčený trik: něco vyfabuluji a pak řeknu, že ten, koho jsem očernil (a kdo je v dané chvíli za sedmerými horami), snad proti tomu ani nic nenamítal.- Napsat o protivnících /ch)/, že jsou Volksgenossen, navozuje vzpomínky na třetí říši a je to záludné, mezi slušnými lidmi nepřípustné. Ovšem ani výpady proti panu prezidentovi /j), l)/ neslynou věcností. Přesto myslím, že má smysl zabývat se těmito a podobnými nevěcnými chaty, a to ze tří důvodů. Především ukazují, o čem všem lze v hospodě povídat. Pak také jak se naši lidé u počítače umějí udělat ještě horšími, než jsou; a dokážeme-li si ty krátké příspěvky přečíst s nadhledem, můžeme se i trochu pobavit. Samozřejmě, mnohému z nás taková zábava dost práce. Posléze můžeme přistoupit k třetímu oddílu, v němž jde o podstatu věci, o vyhnání.

III. Oddíl: O Češích a Němcích: byly doby, kdy boje mezi kmeny končily tak, že vítězové snědli poražené.

n) Pozoruhodný text pana prezidenta by asi zasloužil pozornosti Pan Klaus v "polemice" 2x neopomněl obšírně zdůraznit že pan Mandler to určitě nedělá za peníze cizáků. Já bych řekl, že pan prezident náš lid podceňuje, lidi nejsou blbí, zvlášť když jde o peníze.

Takže tohle bych panu prezidentovi docela vytýkal.

Dále stojí za pozornost, že pan prezident porušil vlastní zásadu "orel much nelapá". Se zahořklými disidenty kteří ho nechápou, nepolemizuje, nepolemizuje ani s předsedy parlamentů. Proč najednou pokládal za nutné "říci rozhodné NE" panu Mandlerovi? Pan Mandler je sice možná "nesmírně publikující a publikovaný", ale pan prezident taky není žádnej analfabet. Není to dokonce tak že když na prostého pana Mandlera nalehne takhle těžká váha, mohlo by mu to ublížit? (ms, 64.228.108.178)

o) Nelze nevidět, že Němci v Sudetech se cukali už během první republiky. V roce 38 vyhnali české obyvatele Sudet, a proto po válce byli vyhnáni jako zástupci válečné mocnosti, která válku prostě prohrála. Kdo nevidí fakta, tak je slepý a není mu pomoci. Všichni si pamatujeme snahy Slováků se oddělit (r. 68 - Češi volali "svoboda" a Slováci "federalizace"; pak hned po r. 89 - spory o pomlčku atd.), a to Slováci byli proti Němcům jen takový čajíček. Je jasné, že Sudety by se stejně oddělily (buď už ve 48, nebo po 89), takže co? A proč se máme omlouvat my, kteří jsme jim nic neudělali? 60 let po válce? Tomu říkám pořádný masochismus anebo spíše připos* né vlezd*delkovství. A s tím ať si poslouží ten, kdo to má v krvi.(j-a, 194.108.186.173)

p) Kdyby měli sudetští Němci Čechy rádi, vraceli by se sem individuálně, riskli by to, třeba by si i nějakou tu ruinu koupili (dodnes jsou domy v pohraničí velmi levné i pro Čechy, natož pak pro Němce). Hlasovali by pro přijetí ČR do EU (pokud vím, poslanci Evropského parlamentu se vztahem k SD hlasovali jednotně proti vstupu CR do EU). Ty dva národy mezi sebou mají HLUBOKOU PROPAST. Bohužel. A asi se to hned tak nezmění. Berte i tento fakt jako důkaz toho, ze soužití po 2. sv. válce by bylo VELMI OBTIZNE. Určitě by to nebyla taková idyla jako v Jižních Tyrolích. (T-jo, 85.70.174.188)

q) Soužití obecně kohokoli s kýmkoli je obtížné. Víte například že Quebec už asi dvacet let odmítá podepsat kanadskou Ústavu? Proč by proboha nás měl mít rád někdo, koho jsme vyhodili z chalupy po mamince? -cu, 64.228.108.178

r) Rozumím správně, že odsun bylo preventivní opatření? Nebo spíš že lidé tenkrát měli dobrý důvod si myslet, že jedině odsunem zabrání případným pozdějším konfliktům? Něco ve smyslu prezidentova "obrousíme hrany tak že hranatou součástku z národa vyjmeme?" A že ještě ke všemu nemohli dost dobře uvažovat s chladnou hlavou, protože měli pocuchaný nervy z války? Jestli to je takhle, tak to je mimo jiné přiznání Čechů že projekt Československa z roku 1918 jako mnohonárodnostního státu, byl od samého počátku bez naděje na úspěch.( mpe 64.228.108.178)

s) Projekt multinacionálního státu selhal, když čeští Němci uposlechli hlasu krve. Není domluvy s těmi, kdo se domluvit nechtějí. SdP a její voliči se domluvit nechtěli. Spolu s Berlínem vsadili na rozbití státu a pak - naštěstí nejen pro nás - prohráli svou volbu. (-čl, 195.113.180.82)

t) Jestli ten projekt "československého národa" neselhal už ve dvacátých letech, když majoritní česká politická reprezentace nedodržela slib autonomie, který německá menšina při založení ČSR dostala. No jo, ale oni demokrati přece ty nacionalisty potřebovali, aby měli bezpečnou většinu v parlamentě. Dobrou noc (-jo 81.30.238.40)

V souhlase s posledním příspěvkem přeje trpělivému čtenáři dobrou noc i Emanuel Mandler

E.M.