indexok_r2_c02.gif(2 kb)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

11.10. - 16.10.2004

ARCHIV

"otevřeno"

Kalousek je náš!

Miroslav Kalousek své souboje o šetření ve Sněmovně prohrává, ale zdá se, že u voličů nikoli. Každý přece musí uznat, že těžké miliony, které vláda vůbec štědře rozdává, kde jen může (nejen policajtům) a kde se zdá, že to přinese sociální demokracii prospěch, zvyšují už nyní neúnosné břemeno spočívající na bedrech celé společnosti. Opozice je proti - přirozeně -, ale proti je také, alespoň v případě zvýšení platů policistům, právě předseda lidovců.

Není to u lidovců nic nového, naopak je to velice otřepaná záležitost. Jestli někdo má janusovskou tvář, pak oni. Tato strana je součástí vládní koalice, která rozhazuje, kde jen může, aby si její strany - včetně lidovců - zlepšily preference, zároveň předseda lidovců, který není členem vlády, toto rozhazování upřímně kritizuje.

Položme si akademickou otázku, proč tedy lidovci jsou členy takové vlády, když chtějí šetřit a s hlavní vládní stranou to evidentně není možné. Za odpovědí se v tomto případě nemusí nikam daleko chodit. KDU-ČSL musí přece být v každé vládě, aby mohla předvést svou státotvornost. To jí na druhé straně umožňuje, aby zdůraznila svou hospodářskou racionalitu, jíž se liší od hlavní vládní strany. Zajisté, jsou voliči - a není jich málo - , které tato politická schizofrenie hodně poplete, ale některým se to líbí. Nejen voličům, dokonce i komentátorům:

"Mohlo by se zdát, že Miroslav Kalousek se Stanislavem Grossem prohrává. Nepodařilo se mu přesvědčit sněmovnu, přesněji její levici, aby odložila mamutí zvýšení policejních platů a výslužek. Ve skutečnosti však Kalousek vyhrává - v předvolebním čase ´klidnou silou´ úporně hájí rozumnou věc. Jeho důraz na střídmost rozpočtu a na sociální spravedlnost kontrastuje s Grossovým populistickým mixem zpívajících popíků a rozhazovaných zlaťáků. Voličům tak jasně naznačuje, že není vládní partaj jako vládní partaj a že lidovci zůstávají ´nesocialistickou křesťanskou sílou´, s níž se dá počítat i v jiné koaliční konstelaci." (Jana Bendová v MfD 14. října.)

Přirozeně, lidovecký postoj je "státotvorný". Bez jejich účasti by koalice neměla ve Sněmovně ani onu jednoprocentní většinu. A až bude po volbách, může se situace opakovat s opačnými znaménky a KDU ČL bude "mírnit" naše zatracené pravičáky. V současné době je česká vláda, neformálně vzatu, poloúřednická. Vezmeme-li v úvahu, že místopředseda vlády, ministr obrany a ministr spravedlnosti jsou členy strany, která má zhruba 1 % preferencí, těžko o tom pochybovat. A zde jsme u čehosi velice nekalého.

Jak lidovci, tak unionisté se zuby nehty drží současné vlády. Plýtvání národního majetku, evidentně politicky neúnosný postup úřadů ovlivňovaných nějakým způsobem koaličními stranami (případ Kořistka) ani jakékoli další katastrofy tyto strany nepřimějí k tomu, aby vystoupily z vládní koalice. Tak lidovci přispívají jakožto stálice na nebi vládní koalice k zvláštní stabilitě českého vládnutí, jinak řečeno k tomu, že vládu a ministry neohrozí ani největší rošťárny a nezákonnosti, jichž se státní aparát dopustí. A pokud snad přece jen z nějakého důvodu vláda odstoupí (případ Špidla), vznikne vláda nová, která se podobá té předchozí jako vejce vejci

Kalousek je náš! I když v jednotlivých případech může mít a jistě také má pravdu, celkově je součástí sociálního soustrojí, které způsobují korozi a degeneraci demokratických mechanismů.

Nejhorší je, že jak to tak vypadá, v dohledné době to lepší nebude.

E.M.