indexok_r2_c02.gif(2 kb)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

21.6. - 26.6.2004

ARCHIV

"otevřeno"

Vladimír Putin a pozoruhodné mlčení

Útok "koalice" (Spojených států a Anglie) proti Iráku vzbudil velmi rozdílné reakce. Jedni v něm viděli porušení mezinárodního práva a agresi, druzí nutnou obrannou reakci ohroženého západního světa.

Pokud by šlo o agresivní akt, bylo by to ze strany Spojených států něco nového. I když nebyly zapředeny v sítích isolacionismu, nikdy se Spojeným státům do války příliš nechtělo. V roce 1916, kdy již dva roky zuřila světová války pronesl Woodrov Wilson brilantní projev, jímž odůvodnil vstup Spojených států do války; Winston Churchill později řekl, že Wilson mohl tento projev pronést o dva roky dříve a nemusel by na něm vůbec nic měnit. Že USA vstoupily do druhé světové války (a významně pomohly osvobodit Evropu před nacismem) teprve když byly samy napadeny, je dobře známo. Spojené státy samy intervenovaly pouze tehdy, pokud byly ohroženy jejich spojenci, s nimiž byly spojeny americké strategické zájmy. V roce 1950 zasáhly v Koreji, aby ubránily jižní část poloostrova před komunistickým "sjednocením". Právě tak, i když neúspěšně hájily od roku 1964 Jižní Vietnam. Úspěšnější byla válka v zálivu, kterou Amerika uhájila samostatnost strategicky nesmírně důležitého Kuvajtu.

Kdo to ví a zná, nepochyboval, že Spojené státy by neintervenovaly v Iráku, kdyby se necítily ohroženy. Prezident Bush zaujal neústupné stanovisko, že v takovém případě se USA budou bránit bez ohledu na stanovisko ostatních mocností. Celá Evropa to věděla, a přesto její důležitá většina se od počátku postavila proti Spojeným státům. Těmto "pacifistickým" silám se daří lépe než Američanům v Iráku. Až do dneška stále víc lidí, politických organizací a států svaluje vinu na Bushe, který údajně lhal, když hovořil o iráckém nebezpečí, přeháněl a vehnal Ameriku do zbytečné, imperiální války.

A když už i výbor amerického Kongresu dospěl k zjištěním, která jsou pro americkou vládu nepříznivá v tom smyslu, že vlastně spojení Saddáma s teroristy Al-Kajdy nelze prokázat (zní to, jako by nic vážnějšího Americe nehrozilo), promluvil ruský prezident Putin. Ruské výzvědné služby podle něho mnohokrát získaly informace o tom, že Saddámovy speciální síly připravují teroristické útoky ve Spojených státech a za jejich hranicemi na americké vojenské i civilní cíle. "Po událostech z 11. září 2001 a před zahájením vojenské operace v Iráku ruské speciální služby několikrát získaly takové informace a předaly je svým americkým kolegům.". "Prezident USA Bush osobně poděkoval vedení jedné z ruských tajných služeb za získané informace, které pokládal za mimořádně důležité," prohlásil Putin. Že si nevymýšlí, je evidentní, v takové věci si hlava státu vymýšlet nemůže, brzy by vyšla pravda najevo.

Co se tedy vlastně stalo? Spojené státy neopakovaly chyby minulosti a ve snaze zabránit teroristickému útoku zaútočily první. Mají to teď v Iráku těžké (také pro svou nepřipravenost na odpor iráckých a dalších radikálů), ale měly by to mnohem lehčí, kdyby je Evropa podpořila obdobně, jako ony podpořily ji, když se ocitla v ohrožení. To je jedna strana mince. Podle druhé, velmi důležité strany ruský prezident dvěma větami zlikvidoval nehorázné pomluvy o tom, jak Spojené státy zaútočily bezdůvodně, jak americký prezident chtěl napravit chybu svého otce, a proto vtáhl Ameriku do války a podobně. Spojené státy nejsou andělská supervelmoc (zajisté jim jde rovněž o zajištění zdrojů nafty, důležitých ostatně pro celý svět), nicméně uvedené pomluvy jsou opravdu nehorázné. Přesto mluví o nich a píše, prostě zabývá se jimi vážně a obšírně celý svět a spousta lidí jim věří.

A jaká byla bezprostřední reakce u nás? V sobotu 19. června otiskla MF DNES agenturní zprávu o Putinově výroku, Právo tuto agenturní zprávu podstatně zestručnilo na celých šest řádek; Lidové noviny otiskly malý článek (větší glosu) Petry Procházkové. Co k tomu řeknou prezident, vláda, co tací strategičtí filozofové jako Václav Bělohradský? Co naše média, vyžívající se před nedávnem v předvádění fotografií o týrání zajatců v Iráku? Chceme snad patřit do koalice těch, jimž se zajídá pravda, protože jim jde hlavně o příspěvek k očernění Spojených států?

E.M.