ARCHIV
"otevřeno"
Spor o Benešovy dekrety
1/1
(c1) DOPIS 1
Vážený pane docente,
jsem pevně přesvědčen, že česká diskuse o tzv. Benešových dekretech je matoucí. Proč se všeobecně a nelogicky považují za Benešovy dekrety pouze dekrety protiněmecké a protimaďarské? To ve svém důsledku tragický význam těchto dokumentů zlehčuje. Legislativu revoluce, která podle projektu dr. Edvarda Beneše měla spojit národní a sociální revoluční prvek, vytvářely jak nacionálně perzekuční dekrety, tak dekrety kontribuční a znárodňovací. Tak to naprogramovali komunisté v Košickém vládním programu, uzákonily Benešovy dekrety a podle nich postupovala česká exekutiva. Propojení různých, vesměs politováníhodných revolučních prvků je dobře patrné na dekretu prezidenta republiky č. 50/1945 Sb. o opatřeních v oblasti filmu. Tento dekret stanoví státní monopol na výrobu filmů, na jejich dovoz a vývoz i na jejich promítání. Již v říjnu téhož roku zavedlo ministerstvo informací jistý druh cenzury i na filmy vyráběné ústředními institucemi.
Dekret č. 50 je tedy majetkově konfiskační (§ 2 stanoví zestátnění všech předmětů provozu k výrobě a dovozu i vývozu filmů), zároveň stanoví státní monopol v oblasti, která byla až do zavedení televize mimořádně informačně závažná a oblíbená, a zavádí ve filmové tvorbě cenzuru. Státní monopol v oblasti výroby, dovozu a vývozu i promítání filmů znemožňuje podnikání zahraničních osob a institucí. Sám dekret č. 50 se netýká Němců a jejich vyhánění. Spíš se jich týká způsob, jakým byl v roce 1993 "upraven": náš Parlament zrušil § 1, § 3 odst. 2 a § 4 uvedeného dekretu, čímž, jak praví oficiální publikace, "bylo zrušeno výhradní oprávnění státu k podnikání v oboru kinematografie a obnovena cesta k jeho privatizaci". Z dekretu zůstal holý nesmysl. Kdyby byl zrušen dekret celý, byly by "prolomeny Benešovy dekrety". Dobrá, nemýlím-li se, budeme bránit Benešovy dekrety, ať tím vznikají jakékoli absurdity. Ve skutečnosti by bylo jedině logické mocensko politické dekrety prezidenta republiky, tyto relikty naší nevydařené poválečné revoluce ex nunc zrušit.
Emanuel Mandler
|
