ARCHIV

PŘÍLOHA

Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2001
3. volební období

Z Á P I S
petičního výboru
z 49. schůze konané dne 8. a 9. listopadu 2001

Přítomni:
posl. K. Čelišová, V. Filip, J. Hofman, M. Mihaličková, V. Nedvědová, H. Orgoníková, F. Pejřil, Z. Stránská, C. Svoboda a J. Volfová

Hosté: viz prezenční listina hostů

Program:

...

Požadavek na odškodnění příslušníků německé menšiny

K bodu 8)

Místopředsedkyně petičního výboru Ing. Hana Orgoníková přivítala na projednávání požadavku na odškodnění příslušníků německé menšiny účastníky jednání. Dnešní setkání má za cíl podrobnější diskusi k podnětu na odškodnění příslušníků německé menšiny zaslané předsedou Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku p. Hansem Korbelem.

Docent V. Mikule stručně zhodnotil z pohledu práva vznesené požadavky. Připomenul některé nálezy Ústavního soudu k problematice dekretů a ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod. Uvedl, že podnět obsahuje také sérii nepřesností a zavádějících tvrzení. Např. za nucené práce Němců pro ČSR se poskytovala náhrada, a pokud nepostačovala k obživě rodiny, sociální příplatek, stejně tak termín otrocká práce považuje v tomto případě za nevhodně použitý atd..

JUDr. F. Jelínek z Fondu budoucnosti a JUDr. J. Selmtek z MZV doplnili, že již před rokem byly podány podobné požadavky. Zástupci Spolkové republiky Německo o těchto aktivitách vědí, ale do věci nebudou zasahovat, neboť se jedná o vnitřní záležitost České republiky. Na požádání mohou poskytnout podrobné informace o probíhajícím odškodnění a realizaci pomoci z Fondu budoucnosti. Předseda výboru C. Svoboda zdůraznil, že dnešní jednání za účasti odborníků je debatou na uvedené téma, jde o výměnu stanovisek na vznesené požadavky a zda a komu by mělo náležet odškodnění. Veškeré odškodnění může být přitom pouze zmírněním, nikoli úplnou nápravou. JUDr. V. Voříšek z Ministerstva práce a sociálních věcí připomněl, že projednávané požadavky překračují daný rámec kvalitativně i kvantitativně. Při splnění požadavků by neplatil princip, že za stejné křivdy náleží stejná náhrada.

Poslanec V. Filip uvedl, že pokud by měl být přijat princip, že česká vina je stejná jako německá, neobešlo by se to bez vznesení požadavku válečných reparací ze strany ČR jako právního nástupce tehdejšího Československa, což bylo vyčísleno na 640 mld. marek. Jde o vzájemnou provázanost. Vznesené nároky by se měly odmítnout, neboť náš právní řád takové odškodnění neumožňuje. Požadavky jsou širší, než přiznávají naše restituční zákony, a také okruh případných oprávněných osob je jiný.

Doc. Mikule jako právník žádný důvod pro odškodnění nevidí, ale je to pohled právní, nikoli politický. Je třeba odlišovat konkrétní případy, kdy došlo k porušení tzv. Benešových dekretů. (Pokud mají poslanci zájem, existuje již rozbor k Benešovým dekretům. Tento rozbor Ústavu moderních dějin je k dispozici na Ministerstvu zahraničních věcí a po překladu do němčiny dojde k jeho vydání tiskem.). Také zástupci Česko-německého fondu budoucnosti a Ministerstva zahraničních věcí vyjádřili názor, že důvod k odškodnění uvedené skupiny neexistuje.

V diskusi dále vystoupili H. Orgoníková a F. Pejřil. Předseda výboru C. Svoboda uzavřel jednání s tím, že podle převažujícího názoru není právní ani jiný důvod tuto otázku otevírat, to samozřejmě nevylučuje individuální přezkoumání případných křivd v rámci soukromého práva Jde o politickou nikoli právní problematiku. Na některou z příštích schůzí navrhuje pokračovat v jednání za přítomnosti pana Hanse Korbela a zástupce Rady vlády pro národnostní menšiny.

JUDr. Vojtěch Filip, v.r. JUDr. Cyril Svoboda, v.r.
ověřovatel výboru předseda výboru