Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

12.2.-17.2. 2001

 

ARCHIV

Causa Ševčík

Ústavní soud rozhodl toto úterý ve věci Jiřího Ševčíka. Jiří Ševčík měl tu smůlu, že se 22. srpna 1969 (bylo mu tehdy 17 let) nevhodně ochomýtal kolem dveří domu, kde bydlil, a to zrovna ve chvíli, kdy si soudruzi z "Veřejné bezpečnosti" a "Lidových milicí" uspořádali safari na své spoluobčany. Za tuto trestuhodnou neopatrnost dostal, co si zasloužil, totiž kulku do krční páteře, která ho nadosmrti zmrzačila.

Když se pan Ševčík v sedmdesátých letech domáhal spravedlnosti u komunistických soudů, dozvěděl se, že není jasné, kdo je za jeho zranění odpovědný: střílet mohli i demonstranti. Ovšem, a taky mimozemští kosmonauti, protože není důvěryhodně prokázáno, že se tou dobou zrovna v Brně žádný z nich nezdržoval. Rozhodnutí komunistických soudů bylo sice nehorázné, ale sotva mohlo někoho překvapit.

Zarážející však je, že se obvodní a městský soud v Praze i Nejvyšší soud v Brně v letech 1994-7 na tyto rozsudky ze sedmdesátých let odvolaly a panu Ševčíkovi upřely právo na odškodnění.

Ústavní soud dospěl nyní k logickému závěru, že čtvrt století staré rozsudky jsou v rozporu s etickými pravidly, protože se tehdejší soudy nesnažily zjistit pravdu. Šlo o politicky motivovaný akt obrany totalitního státu vůči oprávněným nárokům občanů. A polistopadové soudy odkazem na tyto rozsudky porušily právo obžalovaného na spravedlivý proces.

K rozhodnutí Ústavního soudu je třeba říci: pozdě, ale přece. Poškozený totiž mezitím zemřel, aniž by se dočkal spravedlnosti.

Je příjemné, že Ústavnímu soudu vadí rozsudky ze sedmdesátých let proto, že jsou v rozporu s etickými pravidly. Škoda jen, že nebyl tak útlocitný o něco dříve, když rozhodoval ve věci Dreithaler ohledně platnosti konfiskačního dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. Tedy toho dekretu, jímž se "osobám" maďarské a německé národnosti na základě principu kolektivní viny zabavoval veškerý majetek. Své rozhodnutí tehdy doprovodil nehorázným zdůvodněním, které představuje pravý monument mravního relativizmu.

Nu dobře, teď aspoň máme díky Ústavnímu soudu konečně jasno: Mezi rokem 1945 a 1970 se nám zásadně změnila etická pravidla.

13. února 2001