ARCHIV

Čtení pro pana Paroubka a spol.

Následující citace by měly sloužit jako inspirace pro české sociální demokraty, kteří se čím dál tím víc zaobírají myšlenkou více či méně otevřené spolupráce s komunisty. Vypadá to, že jim zároveň chybí pud sebezáchovy i historická zkušenost. Pokud jde o pud sebezáchovy, nemohu pro ně ani já ani nikdo jiný nic udělat. Manka v historické zkušenosti lze ovšem doplnit například četbou. Uvádím tu několik citátů z vlajkové lodi českých levicových intelektuálů orientovaných na prezidenta Beneše, z Peroutkova Dneška (vycházel v letech 1946-7). Jak tehdy všechno skončilo víme. A tak vskrytu doufám, že by snad úvahy těch nešťastných mrťafů (na jejich obhajobu budiž řečeno, že se většinou jen pokoušejí vylíčit v trochu nadějnějších barvách depresivní skutečnost) mohly někoho z ČSSD coby odstrašující příklad inspirovat. Když už k ničemu jinému, tak aspoň k trochu větší ostražitosti.

Na prvním místě je to fakt, že československá komunistická strana je dnes jiná strana, než jaká byla před čtvrt stoletím, anebo až do druhé světové války. Vyslovila-li se kdysi, že je pro sebeurčení národnostních menšin až do odtržení území od republiky – dnes horlivě spolupracuje pro odsun těchto menšin z Československa. Byl-li její postoj k první republice či k jejím vládám negativní, opoziční, ba nepřátelský, dnes je stranou vlasteneckou a státnickou. Potírala-li zásadu koalice s „buržoazií“, dnes spoluvytvořila koalici se stranou lidovou, kdysi nepřátelsky zvanou stranou „klerikální“. Byl-li dříve její devisou nesmiřitelný třídní boj, dnes hlásá národní i sociální solidaritu a tvůrčí práci všech vrstev národa. Byla-li dříve „pracující třídou“ po výtce jen třída dělnická, dnes pojem pracující třídy byl velice rozšířen a k třídě bývalého proletariátu přidružena pracující inteligence a vrstva zemědělská a živnostenská.“

Josef Hudec, Dnešek 11/46

Komunistická strana tak vrostla do politického našeho organismu, že bez jejího přičinění není například možná ani obnova pracovní morálky. Nazvala svůj sjezd budovatelským, a opravdu vstupuje do budovatelské éry… To budovatelství, které možno od ní obdržet, jest ve službách socialismu. Přesto jest ho tomuto státu svrchovaně zapotřebí, nemá-li z toho, co jsme již začali, zůstat hromada trosek. Dobro celku záleží mimo jiné také na pozitivním naladění komunistické strany, neboť představuje tak značnou část národa, že nelze ji ani vyvrhnout, ani se od ní oprostit… nic dobrého ani špatného v tomto státě se nemůže dít bez komunistické strany.“

Josef Grňa, Dnešek 4/46

Komunisté získali ve volbách asi 38% voličů. Jsou sebevědomí a dobře organizovaní. Mají téměř v rukou policii a nejsou bez vlivu v armádě. Kdyby chtěli udělat puč, nebylo by síly, která by tomu zabránila… Tvrdím však, že ve vedení KSČ není násilných úmyslů… Komunistická strana se pokusí o oněch proslulých 51 procent. Pokusí se o ně ve volbách.

Karel Taraba, Dnešek 28/47

Kdyby komunisté opravdu byli nepřáteli českého a slovenského národa, československého státu, československých lidí, pak… bychom na tom byli skoro nenapravitelně špatně, neboť, běda, velká část národa by byla nepřítelem národa, dítě by bilo matku. Pak by celá naše politika spočívala na falešných základech, poněvadž jsme nepřítele vpustili do vlády, vydali mu vlastní pozice. Pak by nás komunisté strhli do zkázy, poněvadž politická situace, vnitřní i vnější, jest taková, že nemohou být zbaveni vlivu. Avšak může být život k nám tak nemilosrdný?

Ferdinand Peroutka, Dnešek 2/46