indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

2.5. - 11.5.2005

ARCHIV

Otevřený dopis vládám a hlavám států

S malým zpožděním otiskujeme dopis, jímž se v předvečer moskevských oslav obrátila řada veřejně činných osobností z Evropy a USA na politiky, kteří se rozhodli zúčastnit moskevských oslav konce druhé světové války. K dopisu se vrátím vlastním komentářem, mám k němu určité výhrady, ale nemohu a nechci popřít, že označil to, co se v Moskvě odehrává, za krajně problematické a otevřel tak dveře k diskusi, kterou si ve světě ani u nás spousta lidí nepřeje, ačkoli je nutná a užitečná.


Jako občané euro-atlantického společenství národů bychom chtěli vyjádřit hluboké znepokojení, které pociťujeme v souvislosti s chystaným setkáním světových vůdců a státníků v Moskvě. Devátého května se zúčastní připomínky šedesátého výročí porážky nacismu v Evropě organizované Ruskou vládou. Zatímco samotné výročí je bezpochyby výraznou příležitostí k oslavě nějvětšího vítězství lidstva nad tyranií, věříme, že výběr místa a hostitele této události je zcela v rozporu se základními principy, kvůli nimž bylo vítězství ve druhé světové válce vybojováno.


Šedesát let po porážce nacistické despocie v Evropě jsou ruská občanská práva, politické svobody, vláda práva a demokratické instituce mimořádně slabé a křehké, a to do takové míry, že sotva existují. Je samozřejmě velice ironické, že shromáždění lídrů světových demokracií, které se sešlo, aby oslavilo osvobození kontinentu, bude hostit jeden z nejméně demokratických a nejrepresivnějších evropských režimů dneška. Jako výsměch se nám jeví uspořádat v Moskvě shromáždění k uctění vrcholné oběti položené ve dvacátém století ve prospěch evropské svobody, zrovna v době, kdy vlastní oddanost Moskvy principům demokracie a spravedlnosti výrazně klesá a kdy se prosazuje selektivní persekuce občanů, kteří se snaží liberalizovat politické a ekonomické struktury země.


Zvolení zástupci v celém světě kritizují Ruské vedení za nerespektování základních občanských svobod a znevažování nezávislé justice. Shromáždění Evropského parlamentu přijalo v nedávné době rezoluci, která kritizovala Ruské představitele za soustavné aktivity směřující k "oslabení výrazných politických odpůrců, zastrašení movitých jedinců a znovuzískání kontroly nad strategickými ekonomickými aktivy". Členové Kongresu Spojených Států vyzývali opakovaně, jak jednotlivě tak společně, k přijetí svobodných a spravedlivých politických a ekonomických systémů v Rusku. Je zřejmé, že ústup Ruska od svobody a demokracie se ještě nikdy v postsovětské éře nezdál být rychlejší a neprobíhal v takové šíři jako právě dnes.


Máme nejhlubší úctu k mimořádným zásluhám všech lidí, kteří bojovali během druhé světové války za porážku nacismu. Nicméně vyzýváme vysoké představitele Spojených států a Evropy, kteří směřují do Moskvy a zúčastní se oslav, aby tlumočili ruskému vedení naše vážné obavy v souvislosti s erozí principů demokracie a spravedlnosti v dnešním Rusku. Bude to gesto solidarity s ruským lidem, který stále čeká na osvobození od centralizované moci státu a represe. Historie nás poučila, že pokud jde o principy svobody, demokracie a vlády práva, kompromis není možný.



Vážený pán Richard Allen, bývalý poradce prezidenta Reagana pro bezpečnostní otázky, Spojené Státy

Fredo Artzas-King, zakladatel a vydavatel, Demokratizatsiya, Mexiko

Dr. Ronald Asmus, Marshallův Fond-Německo, Spojené Státy

Victor A. Balashow, bývalý politický vězeň a zakladatel Společnosti pro svobodu svědomí, Spojené Státy

Rafael Bardaji, Skupina pro strategická studia (GEES), Španělsko

Bruce W. Bean, stálý profesor, Michigan State Law School a předsedající ABA Rusko-Eurasijský právní výbor, Spojené Státy

Elena Bonnerová, veteránka druhé světové války a aktivistka na poli lidských práv, Spojené Státy

Ellen Bork, Projekt pro Nové Americké století, Spojené Státy

Malcolm Bruce, Člen Britského parlamentu a Parlamentího shromáždění Evropské Rady, Velká Británie

Mark Brzezinski, bývalý ředitel odboru pro Rusko/Euroasii, člen Rada národní bezpečnosti, Spojené Státy

Janusz Bugajski, centrum pro strategiská a mezinárodní studia (CSIS), Spojené Státy

Ethan Burger, vědec, Washingtonská právní fakulta, Americká Universita, Spojené Státy

Jonas Cekuolis, člen parlamentu, Litva

Vážený pán Clay Constantinou, bývalý velvyslanec, Spojené Státy

Dace Copeland, President, Litevsko-Americké Associace, Spojené Státy

Vážený pán Danny K. Davis, člen Kongresu, Spojené Státy

Dr. Alfred Defago, bývalý velvyslanec Švýcarska ve Spojených Státech

Philip Dimitrov, bývalý premiér, Bulharsko

Luboš Dobrovský, bývalý ministr obrany a velvyslanec ČR v Rusku

Vážený pán Stuart Eizenstat, bývalý náměstek ministra financí a bývalý vyslanec při EU, Spojené Státy

Yuri Fedorov, Fond Vděčnosti, Spojené Státy

J. Dudley Fishbum, bývalý člen parlamentu, Velká Británie

Dr. Jeffrey Gedmin, ředitel Aspen Institute Berlin, Německo

Dr. Istvan Gyarmati, předseda rady centra pro Euro-Atlantickou integraci a demokracii, Maďarsko

André Glucksmann, intelektuál, Francie

Daniel Hamilton, ředitel, Centrum pro transatlantické vztahy, Johns Hopkins University, Spojené Státy

Vážený pán Václav Havel, bývalý prezident, ČR*)

Mary Holland, vědec, New York University

Milan Horáček, člen EP, Německo

Scott Horton, prezident, Mezinárodní liga lidských práv, Spojené Státy

Thomas Hendrik Ilves, místopředseda výboru pro zahraniční záležitosti EP a bývalý ministr zahraničních věcí, Estónsko

Bruce Pitcairn Jackson, prezident, Projekt pro přetvářející se demokracie, Spojené Státy

Vážený pán Max Kampelman, bývalý velvyslanec, Spojené Státy

Lya Karm, Spojený Baltsko-Americký národní výbor, Spojené Státy

Turne-Valdo Kelam, člen EP, Estónsko

Mati Koiva, prezident, Estónsko Americká národní rada, Spojené Státy

Vlad Kobets, Hnutí mládeže za demokratické a evropské Bělorusko („Zubr“), Bělorusko

Irina Krasovskaya, prezident, Nadace Pamatujeme, Bělorusko

Wiliam Kristol, předseda, Projekt pro nové americké století, Spojené Státy

Girts-Valdis Kristovskis, člen EP, Lotyšsko

Janis Kukainis, prezident, Světová federace svobodných Litevců, Spojené Státy

Saulius Kuprys, prezident, Litevsko Americká Rada, Spojené Státy

Aldis Kuskis, člen EP, Lotyšsko

Taras Kurzio, hostující profesor, George Washington University, Spojené Státy

Mart Laar, bývalý předseda vlády, Estónsko

Dr. Otto Graf Lambsdorff, bývalý člen Bundestagu a bývalý ministr pro ekonomiku, Německo

Vytautas Landsbergis, člen EP a bývalý prezident, Litva

Vážený pán Tom Lantos, člen Kongresu, Spojené Státy

Dr. J. Paul Martin, Kolumbijská Univerzita, Spojené Státy

Clifford D. May, prezident, Nadace pro obranu demokracií

Vážený pán Bill McCollum, bývalý člen Kongresu, Spojené Státy

Dr. Ognyan Minchev, výkonný ředitel, Institut pro regionální a mezinárodní studia, Bulharsko

Baronka Emma Nicholson of Winterbourne, místopředsedkyně výboru pro zahraniční záležitosti EP, Velká Británie

Valdis Pavlovskis, předseda, Baltsko-americká liga svobody, Spojené Státy

Alex Rondos, bývalý velvyslanec Řecka

José Ignacio Salafranca, člen EP, Španělsko

Randy Scheunemann, Projekt pro nové americké století, Spojené Státy

Radek Sikorski, Nová Atlantická iniciativa, Polsko

Martin M. Šimečka, spisovatel, Slovensko

Keith G. Smith, Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), Spojené Státy

Vlad Spanu, výkonný ředitel, Moldávská Nadace, Moldávie

Jaromír Štětina, senátor, ČR

Inese Vaidere, člen EP, Lotyšsko

Petr Vančura, předseda Sdružení pro svodobu a demokracii, ČR

Ari Vatanen, člen EP, Francie

Alexandr Vondra, bývalý náměstek ministra zahraničí, ČR

Graham Watson, člen EP a předseda Aliance evropských liberálů a demokratů (ALDE), Velká Británie

Vážený pán Joseph C. Wilson IV, bývalý velvyslanec, Spojené Státy

Jennifer I. Windsor, výkoná ředitelka - Freedom House, Spojené Státy

Tatiana Yankelevich, Sacharovův program pro lidská práva, Harvard University, Spojené Státy

Yuri Yarim-Agaev, aktivista za lidská práva, Rusko/Spojené Státy


*) podle našich informací Václav Havel dopis podepsal, bd.

Otištěno 9. května t.r. ve Financial Times; pro Události přeložil Jiří Staněk