indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

10.2. - 15.2.2003

ARCHIV

Německý spolkový sněm

15. volební období 13. 2. 2003

Návrh usnesení

Poslanců dr. Wolfganga Schäubleho, Dr. Friedberta Pflügera, Christiana Schmidta, dr. Angely Merkelové, Michaela Glose a frakce CDU/CSU k vládnímu prohlášení spolkového kancléře ohledně aktuální mezinárodní situace

 

Spolkový sněm konstatuje:

  • - Spolkový kancléř a spolková vláda zproblematizovaly základní pilíře zahraniční politiky SRN a způsobily tak vážnou škodu životním zahraničněpolitickým a bezpečnostním zájmům Německa, jeho autoritě a vážnosti ve světě.

  • - Vládní politika posledních dnů a týdnů poškozuje Severoatlantickou alianci a věrohodnost naší země u našich partnerů. Svou týdny trvající blokádou plánování pomoci NATO Turecku zproblematizovala spolková vláda Alianci v tom, jak se zásadně sama prezentuje, tj. jako obranné společenství. Je to o to závažnější, že generální tajemník NATO a předseda vojenského výboru konstatovali skutečné ohrožení našeho partnera Turecka.

    Německo po desetiletí těšilo bezpodmínečné solidaritě ostatních partnerů v NATO. Je nepřijatelné, abychom teď, když nás druzí potřebují, solidaritu odepřeli.

  • - Spolková vláda oslabuje autoritu Spojených národů a poškozuje autoritu Německa jako zodpovědně jednajícího člena Rady bezpečnosti. Svými předběžnými rozhodnutími ve věci Iráku projevila nedostatek respektu k Radě bezpečnosti a současně podrývá vlastní autoritu a schopnost vyjednávání…

  • - Spolková vláda oslabila zahraničně politickou akceschopnost EU. Ohrožuje tím úspěch úsilí o prohloubení evropské integrace a znemožňuje tak nalezení společné evropské pozice, i v Radě bezpečnosti OSN. "Prohlášení osmi" bylo vyprovokováno předběžnými rozhodnutími spolkového kancléře.

  • - Spolková vláda vážně zatížila vztah ke Spojeným státům. Vyvolává a povzbuzuje protiamerické nálady. Poslední vývody spolkového kancléře, které reinterpretují německý postoj v otázce k Iráku jako odpor proti záměrům USA na světovou nadvládu, jsou novým a nesnesitelným vyvrcholením této politiky.

    Především díky jasnému a jednoznačnému postoji Spojených států a jejich partnerů byli inspektoři OSN znovu vpuštěni do Iráku. Bez tlaku a hrozby, že v nejhorším případě budou nasazeny i vojenské prostředky - tento tlak vyvíjeli především Američané - by se to nepovedlo. Doposud spočívají všechna opatření, podporovaná dnes spolkovou vládou, v podstatě na vojenských silách, daných v regionu k dispozici Spojenými státy, což spolková vláda kritizuje, přestože o tom dobře ví.

    Spolková vláda promrhala ve svém poměru k USA mnoho z věrohodnosti, kterou si Německo po desetiletí budovalo. Spolehlivé transatlantické partnerství je a zůstane centrálním pilířem evropské bezpečnostní politiky, k němuž není žádná alternativa. Je bezpodmínečně v německém zájmu, je dokonce součástí německé státní doktríny. Dnešní mizivý vliv a irelevance, jaké má spolková vláda ve Washingtonu, oslabuje naši akceschopnost v zahraniční politice.

  • - V touze po míru jsou všichni odpovědní lidé v Německu jednotní. O to důležitější je, aby se v realistickém výkladu nebezpečí, které vyplývá ze zbraní hromadného ničení a z mezinárodního terorismu a v odpovědné politice, jak mu čelit, osvědčila politická zodpovědnost. Světové společenství uložilo Iráku rezolucí Rady bezpečnosti č. 1441 mezinárodněprávní povinnost vzdát se natrvalo zbraní hromadného ničení, které podle prohlášení Spojených národů znamenají nebezpečí pro světový mír. Již víc než deset let se Spojené národy marně pokoušejí přivést Saddáma Husajna nespočetnými rezolucemi, inspekcemi a sankcemi k povolnosti. Protože je nezbytné tohoto cíle dosáhnout, není možné rezignovat na hrozbu, že jako poslední prostředek bude použit vojenské přinucení.Ten, kdo oslabuje tlak na Saddáma Husajna, nepodporuje jeho ochotu podvolit se a zmenšuje šance na mír. Německý spolkový sněm děkuje oběma křesťanským církvím za jejich nabádání k míru a zejména papeži za jeho úsilí pohnout Saddáma Husajna k tomu, aby se podrobil mezinárodnímu právu, stanovenému Radou bezpečnosti.

  • - Každý pokus, trvale a kontrolovaně zajistit, aby se Irák natrvalo vzdal svého úsilí získat zbraně hromadného ničení, zaslouží v zásadě podporu. Údajnou německo-francouzskou iniciativou, kterou kancléř předhodil jednomu zpravodajskému magazínu, byl dosažen pravý opak, protože to nepodpořilo ochotu Iráku spolupracovat, ale zjevně měl být zmírněn tlak na Irák, vybudovaný pod vedením Spojených států.

 

Na základě toho vyzývá Spolkový sněm spolkovou vládu:

  • - Aby neprodleně zanechala dalšího poškozování našich základních mezinárodně politických a bezpečnostních zájmů.

  • - Aby neprodleně přestala klást odpor návrhu generálního tajemníka NATO na přípravu podpůrných kroků k zajištění bezpečnosti a obrany našeho partnera v NATO Turecka a aby se zasadila i u Francie a Belgie, aby Aliance poskytla Turecku podporu, kterou si přeje.

  • - Aby striktně upustila od dalších politických kroků a manévrů, které oslabují Atlantickou alianci a omezují její obranyschopnost.

  • Aby vzala zpět všechna předběžná rozhodnutí ohledně toho, jak bude Německo hlasovat v Radě bezpečnosti a aby se zejména v rozhodnutích, která se týkající Iráku, rozhodovala pouze na základě skutečných poznatků a se zohledněním německých a evropských zájmů.

  • - Aby při hledání řešení udělala vše pro to, aby členové EU, zastoupení v Radě bezpečnosti, nalezli jednotnou pozici a aby tato pozice byla především úzce koordinována s USA.

  • - Aby se bezodkladně jasně vyjádřila k tomu, do jaké míry sdílí fakta, jež předložil v Radě bezpečnosti ministr zahraničí USA a která se týkají nebezpečí, vyplývajících z jaderných, biologických a chemických zbrojních programů Iráku, a do jaké míry odpovídají jejím vlastním poznatkům.

  • - Aby v případě, že by se vynucení rezoluce RB č. 1441 vojenskými prostředky mělo stát nevyhnutelným, společně s našimi partnery v EU tato opatření v rámci našich možností podpořila - např. letadly AWACS, silami MEDEVAC, tanky pužívané ke zjišťování ABC látek, obrannými systémy Patriot, garantováním práva na přelet, obranou amerických základen v Německu a loďmi lokalizovanými v Perském zálivu - a aby přitom respektovala ústavou zaručená práva Spolkového sněmu.

Berlín, 13. únor 2003
Dr. Angela Merkelová, Michael Glos a frakce CDU/CSU