Luboš Dobrovský Příspěvek do diskuse o Chartě a V. Havlovi

Zveřejňuji tu příspěvek Luboše Dobrovského, pokračování diskuse, kterou spolu od listopadu loňského roku vedeme o Chartě a Václavu Havlovi. Naše debata byla bohužel přerušena mou nemocí, vracím se k ní, protože považuji za významné nejen o věci debatovat, ale hlavně dospět k nějakému rozumnému a pro budoucnost perspektivnímu srozumění. Myslím, že jsme na nejlepší cestě, svou krátkou odpověď dám k dispozici příští týden.

Reakce čtenáře P. Rychetského z USA

Bohumile,

Naše debata, zdá se mi, točí se v jistém smyslu v kruhu. Pojďme z něho vystoupit, přestaňme vést spor o míře Havlova zavinění naší současné politické bídy a pokusme se nalézat a odstraňovat příčiny toho, co nás od oněch „starých pořádků“, jimiž Babiš pohrdá, vede k odmítání politiky jako jediného způsobu, kterým si společnost lidí může rozumně zařizovat svůj život.

Přes všechny výhrady, které k polistopadové politice v naší debatě vyslovuješ, shodujeme se v tom, že role Václava Havla byla rozhodující. K našim soudům o ní se Havel již nevyjádří. Zato se velmi hlasitě vyslovují ti, kteří právě proto nalezli odvahu spíš k vyslovování předsudečných odsudků Václava Havla nebo dokonce k pomluvám.

Václav Havel je, nepochybně stejně jako kterýkoliv politik, kritizovatelný. Nechť je ale jeho účast na naší společné životní situaci posuzována s respektem k faktům, jak to dělá ve svých dvou historiografických knihách například Jiří Suk.

To, co mně vadí víc než nekritický obdiv nebo ty zmíněné pomluvy, je absence takové osobnosti, nebo absence takových osobností, které by se silou svých předností i slabostí svých nedostatků politických mohly Václavu Havlovi svým působením na naši politickou situaci přiblížit. Jak moc či jak málo (já dávám přednost té druhé části věty) je Václav Havel svým politickým působením účasten na bídě naší současné politiky, je pro mne otázka druhořadá. Tou hlavní otázkou je, co budeme dělat s Babišovým útokem na samu podstatu demokracie a se Zemanovými útoky na její důstojnost a s absenci skutečně programově rozeznatelných politických stran my, kteří jsme zde bez Havla zasloužilého i kritizovaného zůstali. Nabídnou nám řešení ti, kdo mají pro Václava Havla jen slova odsudku nebo zlostnou pomluvu? Sotva. Pro mne je Havlova občanská odvaha k hledání východisek ze situací, s nimiž byl nespokojen podobně, jako dnes jsou mnozí se situací dnešní, příkladem a podnětem k jednání. A v míře svých možností také jednám a pracuji.

Luboš Dobrovský

20. prosince 2014