Léto v Buranistánu

Letošní okurková sezóna v naší vlasti, zpustošené Velkou protikorupční revolucí, nese s sebou tu a tam i nějakou zajímavou, byť i lehce odpudivou událost.

Tak například řady těch, kteří se pokoušejí zviditelnit tak, že najednou rozpálí do běla co nejvíc lidí, po Miroslavu Mackovi rozmnožil i poslanec Stanislav Huml (nyní ČSSD). Svými poznámkami o tenistce Petře Kvitové byl zjevně (jako kdysi Václav Klaus svou amnestií) úspěšný až příliš. Vrhla se na něho řada prominentních politiků odleva doprava, od Škromacha po Kalouska. Jít po Petře Kvitové totiž přitahuje pozornost, ale postavit se jí tak říkajíc po bok navíc ještě zvyšuje preference. Učinil tak dokonce i Andrej Babiš, a to mluví za všechno. O Petru Kvitovou je tedy tak jako tak postaráno. Jenže to, s čím přišel pan Huml, je natolik pobuřující a natolik se mne to dotýká (i když samozřejmě jen nepřímo), že si pár poznámek přece jen neodpustím.

O co šlo: pan poslanec sdílel na Facebooku komentář jakéhosi Daniela Rovného k tomu, že slečna Kvitová údajně přesídlila do Monaka, protože tam nemusí platit daň z příjmu. I pan Rovný se ovšem jen odvolává na článek Petra Pospíchala z deníku Referendum.cz. Komentář pana Rovného zní: „Lépe bych své pocity vyjádřit nedovedl. Ano, trénovala ve sportovištích postavených z daní chudších obyvatel, aby jako bohatší se mohla daním vyhnout. Petro, jsi skvělá tenistka, ale jako člověk jsi špína.“ Pan Huml k tomu přidal: „dobrý koment“, a následně i „myslím, že by se to mělo „celospolečensky řešit“(!).

Předem poctivě uvádím, že vůči panu Humlovi jsem osobně velmi zaujatý: nevadí mi jen to, že byl za totáče příslušníkem „SNB“ a členem KSČ, takových bylo spousta. Ale když se k tomu ještě pčipočtou jeho dnešní názory, je to na mne už moc velká síla.

A úvodem ještě něco: pan Huml na Facebooku píše: „Nemá smysl diskutovat o tom, co napsal Daniel Rovný, ale co napsal Petr Pospíchal.“ Vzhledem k tomu, že pan Huml pana Rovného výslovně a demonstrativně pochválil, nezbývá mu, než dětinsky se nevykrucovat a nechat na ostatních, čím se budou chtít zabývat a čím ne.

Teď ty poznámky: za prvé, Petra Kvitová trénovala, jak se na Facebooku pana Humla píše, za peníze „chudších daňových poplatníků“, jak se dříve říkalo „našich pracujících“ (tedy i pana Humla, Rovného ad.). V tu chvíli jsem si vzpomněl, jak mně kdysi vyčítali, že jsem za peníze „našich pracujících“ vystudoval. Činili tak všeobecně, nepřímo a pak i přímo (např. někdejší kolegové pana Humla z jiné složky SNB). Proto se mi dnes těžko může někdo divit, že když už zase slyším takové argumenty, zvedá se mi žaludek.

Další věc je trojčlenka komunisté - esenbáci – sportovci. I na to jsem žaludečně citlivý. Jako desetiletému dítěti, tedy dřív, než jsem si jej mohl aspoň částečně přivlastnit svým pracujícováním a daňovým splátněním, mi zavřeli skoro celý národní hokejový manšaft. Nesl jsem to velmi těžce a vůbec jsem tomu nerozuměl. Zato když o dvacet let později vylikvidovali humánnějším způsobem špičky českého tenisu (vytěsnili je za hranice, ostatně pan Huml by s Petrou Kvitovou rád udělal něco podobného), rozuměl jsem tomu už docela dobře. Likvidátoři to tenkrát brali tak, že delikventi nechtěli splácet dluh, který měli u své vlasti, já to chápal tak, že se jen nechtějí nechat zbůhdarma buzerovat, chápu to tak dodnes a považuju to za legitimní.

A konečně vrchol „dobrého komentu“: „Petro, jsi špína“. To, že člověk považuje úspěch svého krajana i za svůj úspěch, je pochopitelné, i když každý by si měl uvědomovat, že to platí jen v hodně přeneseném slova smyslu. Když si navíc ještě myslí, že se dotyčný vytrénoval za jeho peníze, snadno dojde k závěru, že má právo nejen mluvit mu do toho, co teď se svými penězi udělá, ale navíc mu ještě i tykat. V Buranistánu zvaném ČSSR to bylo běžné a zjevně to začíná být běžné znovu.

V případě Petry Kvitové normalizační buranství, jak se zdá, zatím ještě neprochází. Ale co v případě nás ostatních? Naše pozice je podstatně slabší. Proto o tom píšu.

13. července 2014