indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

1.3.-8.3..2010

Fotodokumentace

Fotodokumentace je významná věc. Pořizují ji zpravidla ti, kteří se necítí politicky zcela pevní v kramflecích. Vzpomínám si např. na pohřeb Jana Patočky v březnu 1977. Před branou hřbitova stála ostentativně na stojanu kamera snímající všechny přicházející. Při obřadu lezli po zdech hřbitova jako opice dokumentátoři s videokamerami. O hudební stránku obřadu se postarali armádní plochodrážníci z blízkého stadionu na Markétě. V životě jsem neslyšel takový kravál.

Z toho hledisek je zpráva o fotodokumentaci nespokojenců v Lánech dobrá: pan Paroubek a jeho ČSSD dosud nemá věci zcela pod kontrolou. Současně zpráva vzbuzuje jakési pochybnosti o tom, zda by je náhodou pod kontrolou mít nechtěl. V Lánech šlo tentokrát nikoli o pohřeb, nýbrž o odhalení pomníku T. G. Masaryka. Akci asistovala skupina demonstrantů, protestujících proti Paroubkovi a Rathovi. Na pokyn předsedy ČSSD si je jeho osobní fotograf všechny zdokumentoval. Dokončení práce pak svému šéfovi, jak se sluší a patří, nahlásil.

ČSSD (předsedův poradce Dimun) se k tomu všemu hrdě hlásí: chce zjistit, zda se náhodou na protestních akcích proti straně nevyskytují stále titíž lidé, placení ODS. Z toho plyne, že si ze snímků bude muset pořídit jakousi databázi, jak ji známe z filmů typu Kriminálka Las Vegas. Vloží se fotočka a po chvíli se objeví hláška Match found.

Odborník na historii, tč. na cestě zpátky do normalizovaného ÚSTR, Petr Blažek, upozorňuje, že by bylo hrubým zjednodušováním dělat paralely s STB. Podobně se prý chovala policie za staré monarchie i za první republiky. Ovšem, policie. ČSSD policie není. Zatím ještě.

Co může zjistit detektivní agentura ČSSD (vsadil bych se, že něco podobného měla už KSČ v letech 1945-8, potenciálních organizátorů se bohužel nelze zeptat, byli většinou pověšeni)? Že na protesty proti ČSSD chodí spousta lidí pravidelně. I já bych chodil, aspoň občas, bohužel jsem už stár a s chozením mám problémy. Pokud by si mne pan Schmiedberger (dotyčný fotograf, zlí jazykové tvrdili, že měl v oboru praxi už z minulého režimu, ale soud jej očistil) chtěl vyfotit, bude muset přijít za mnou domů. Zbývá ovšem ještě dokázat, že jsou za to placeni třídním nepřítelem. To lze dvojím způsobem: zveřejněním ve věrném tisku a/nebo tím, že se to z dotyčných vymlátí. Zveřejnění v tisku je možné tenkrát, když je tisk pod kontrolou, takže všichni píší to samé. Vymláceni je možné tenkrát, když je pod kontrolou policie. Obojí se zatím ještě nepovedlo.

Přesto bych aktivity pana Paroubka, Dimuna a jejich dokumentaristů až tak nebagatelizoval. Jejich smysl je zdokumentovat a zastrašit. V květnu vyhrajeme volby, a pak… pak se zkrátka uvidí.

Velmi, velmi doufám, že to fungovat nebude. Vlastně, mělo by to fungovat právě naopak. A doufejme, že bude. Nenechme se zastrašit.

lidovky.cz 9. března 2010