indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

2.11.-12.11.2009

Václav Klaus o armádě

Václav Klaus coby vrchní velitel Armády České republiky (poněkud byzantská funkce!) vystoupil na setkání armádních velitelů s projevem. Akce proběhla ve stínu skandálu s nacistickými symboly, jimiž se okrášlili příslušníci českého výsadku v Afghánistánu.

Prezident se vyjádřil kriticky o tom, že armádu budujeme jako expediční sbor primárně sloužící k našemu angažmá v zahraničních misích, přičemž činnost v misích by měla být jen doplňkem, nikoli smyslem naší armády. Primárním smyslem naší armády je bránit vlast. Budování armády jako speciálních jednotek určených k zahraničnímu nasazení vede ke kultu násilí a k excesům.

S Klausem nepřímo polemizoval ministr Barták. Vševojskový charakter naší armády nelze udržet. Malé a stejně velké spojenecké země v NATO si nemohou dovolit rozvíjet celé spektrum vojenských schopností. Jde o naplnění principu odpovídajícího sdílení nákladů a rizika s našimi spojenci.

Václav Klaus jako obvykle zalil své názory nacionalistickou a populistickou omáčkou, což střízlivě uvažujícího člověka odpuzuje. Bylo by chyba nevidět, že má přitom v mnohém pravdu.

ČR samozřejmě musí být schopná plnit své spojenecké závazky v rámci NATO. Zároveň je nutné, aby si naše armáda zachovala jako celek jakousi základní bojeschopnost, kterou nebude mít, pokud se např. bude skládat ze samých polních nemocnic a protichemických jednotek (to je samozřejmě nadsázka, ale i nadsázka má smysl). A to z jednoho prostého důvodu.

Českou republiku v současné době neohrožuje v první řadě islámský fanatismus. Větším nebezpečím jsou probouzející se imperialistické choutky Ruské federace. Není to nebezpečí bezprostřední, ale hmatatelné. Rusové se už zase mohou u nás opřít o mohutnou pátou kolonu, složenou, jak to bývá, dílem z darebáků, dílem z blbů. Bohužel se toto nebezpečí netýká Evropy ani NATO jako celku, ale jen bývalých ruských kolonií. Zbytek Evropy i USA jsou proto v té souvislosti vystaveny obrovskému mnichovanskému pokušení, které po výměně vládní garnitury v USA stouplo. V této situaci platí: člověče, pomož si, a spojenci ti pomohou. Pokud nebudeme schopni si v případě napadení aspoň pár dní pomoci sami, spojenci nám nepomohou třeba prostě proto, že už nebudou mít čas. Tuto skutečnost je třeba při budování naší armády zohlednit.

A druhá věc, kde Klaus má aspoň částečně pravdu: člověk, který má bránit své blízké a riskovat přitom život, musí něčemu věřit. V minulosti bylo to, co lidi disponovalo k podobným výkonům, vlastenectví a víra v Boha (Klaus zná jen vlastenectví, ale vlastenectví bez univerzálního přesahu a korektury je nenávistný šovinismus). Bránit se bez tohoto backgroundu (láska k vlasti a víra v Boha) je bohužel nemožné.

lidovky.cz 13. listopadu 2009