Negativní kampaň ODS

ČSSD v minulosti sklidila úspěch svými negativními kampaněmi. ODS se rozhodla, že se bude řídit jejím příkladem, a co víc, ještě ji předběhne. Negativní kampaň k volbám do Evropského parlamentu už zahájila.

Negativní kampaň obecně a negativní kampaň ODS zvlášť má však několik háčků.

Za prvé, ODS se zjevně opičí po úspěšných sociálních demokratech. Už to samo o sobě nedělá dobrý dojem. Navíc, kdyby ČSSD negativní kampaň tentokrát přitlumila nebo úplně vypustila, působila by ta odéesácká jako trapný řev do ticha, tedy to, co známe z dětské hry na krále opic.

Za druhé, negativní kampaně si může dovolit opozice vůči vládě, slabší vůči silnějšímu. Jinak působí tak trochu jako předlistopadová dikobrazí satira a míjí se účinkem.

A za třetí a hlavně: negativní kampaň je sama o sobě neslušnost. Když nedokážu říci nic zároveň přesvědčivého a pozitivního o sobě, aspoň pomluvím soupeře.

Vůbec nepřekvapuje, že k iniciátorům negativní kampaně ODS patří lídr kandidátky do EP Zahradil. Mnohokrát prokázal, že vymyslit si něco nového mu dělá problém. (Na druhé straně mu přeji ve volbách úspěch, aspoň od něho bude v domácí politice pokoj).

Politická soutěž pomocí negativní kampaně má u nás jistou tradici. Jaroslav Hašek kdysi vedl v jednom pražském obvodu zároveň předvolební kampaň sociálních demokratů a národních sociálů – tedy dvou stran, které si šly po krku, protože se praly o tentýž elektorát. Na jednom plakátě byl vyobrazen bratr Klofáč, předseda národních sociálů, v anarchickém širáku a s kulatou bombou v ruce. Doutnák už plápolal a pod obrázkem byl nápis: zvolte mne, a vyhodím celé Vinohrady do povětří!

V reále to zpravidla nebývá taková legrace. Zvlášť když je tu kromě dvou stran, které na sebe horlivě házejí bláto, ještě někdo třetí, v tomto případě KSČM. A ta reaguje chytře a racionálně. Kandidátka na europoslankyni Konečná prohlásila: „Zlo přináší jenom zlo. My chceme lidem vysvětlovat, že chceme pracovat pro ně. Nebudeme používat urážky a negativa.“

Dnes 63% lidí nevadí (většinou rozhodně), že dezignovaný premiér byl devět let v KSČ. Vsadil bych se, že přinejmenším stejným 63% lidí nevadí ani KSČM. Pokud budou největší nekomunistické strany takhle vyvádět, bude možná jednou 63% lidí KSČM ze znechucení a zoufalství volit. Protože: nedělejte si iluze, lídři volebních kampaní! Lidé přece jen pořád ještě nemají rádi, když se někdo chová, brutálně řečeno, jako dobytek.

lidovky.cz 14. dubna 2009