Smí se karikovat dr. Rath?

V nejnovějším čísle Reflexu zveřejnili na titulní stránce karikaturu středočeského hejtmana dr. Ratha. Dr. Rath je tu připodobněn Adolfu Hitlerovi. Rozpálilo ho to do běla a zvažuje prý spolu se svými právníky na časopis žalobu – pro podezření z propagace fašismu a neoprávněného zásahu do cizích práv.

Člověk aby měl skoro strach o tom psát: mluvčí Lidového domu totiž vyzval média, aby se zdržela „jakýchkoli komentářů na základě nejasných faktů, která mohou být následně zpochybněna“. To by se nesmělo psát o ničem, protože všechna fakta jsou v podstatě nejasná a hlavně všechna mohou být následně zpochybněna.

Připomeňme fakta základní: 24. 1. vyšel v Lidových novinách rozhovor, v němž dr. Rath mimo jiné prohlásil: „ Hitler řešil krizi tak, že začal zbrojit, čímž dal lidem práci a nastartoval ekonomiku! On s tím vyhrál volby! Pak to tedy vyústilo ve válku… Liberální ekonomové na tohle zapomněli. A místo toho přicházejí se svými fantasmagoriemi.“

Pokud by měla být řeč o propagaci fašismu, poskytoval by k tomu tento výrok víc důvodů než karikatura, která nepropaguje Hitlera tím, že ho fyzicky připodobňuje dr. Rathovi, ale dehonestuje dr. Ratha tím, že ho připodobňuje Hitlerovi. Ale ani dr. Rathovi jistě nešlo přímo o propagaci fašismu, jen o upozornění na to, že Hitlerova hospodářská politika měla taky jakési racionální rysy. Současně předvedl, že o ní a o situaci v Německu mnoho neví. Zašel ovšem dál než Topolánek a Dalík, kteří jen citovali jakési fráze, kdežto on se odvolával na politická rozhodnutí německého diktátora.

Vzhledem k tomu bych taky byl na místě pana doktora zdrženlivější v emocionálních výkřicích o urážení jeho rodiny a dalších obětí nacistické ideologie, urazil je on svými hloupými a neuváženými výroky.

Každá karikatura je nadsázka. Dr. Rath si o ni řekl, Hitlera vnesl do debaty on, nikoli Reflex. A upřímně řečeno, leccos z toho, co zatím provozuje ve Středočeském kraji, který díky volebnímu vítězství ČSSD získal, jak to tak vypadá, lénem, taky vzbuzuje vzpomínky na doby, kdy se nám o demokracii jen zdálo: rozsáhlé personální čistky, sekýrování ředitelů škol, na druhé straně populistická gesta jako to s regulačními poplatky…

Pan doktor hodlá Reflex žalovat, má na to právo. V podobných střetnutích mezi mocipány a médii se vždy znovu vybojovávají a vymezují konkrétní hranice svobody projevu, ve vznešené všeobecnosti zaručené ústavou. Pokud by jich nebylo, měli bychom svobodu jen na papíře. Je jenom tristní, že zatímco ve věci daleko méně přehledné (zveřejňování policejních odposlechů) se všichni odpovědní pracovníci médií sjednotili jako jeden muž, tady zavládl jakýsi alibismus. Nezbývá než připomenout: ten, kdo se chce z problému vyvlíknout, šije si bič sám na sebe.

lidovky.cz 6. února 2009