indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

14.7. -19.7.2008

Legalizace „důstojné smrti“

Senátorka Domšová (SNK-ED) předložila návrh zákona „o důstojné smrti“. Jeho smyslem je umožnit nevyléčitelně nemocným a nesnesitelně trpícím pacientům, aby buď za asistence lékaře sami ukončili svůj život, nebo lékaře ukončením svého života pověřili. Obojí předpokládá písemnou žádost pacienta. Paní senátorka se záležitostí dlouhodobě zabývá, návrh podala po důkladné přípravě.

Euthanasie je „moderní“ záležitost (trochu podobně jako např. sňatky homosexuálů), boří se tabu. K boření tabu tohoto typu je česká společnost tolerantní. 66% lidí by její uzákonění přivítaly.

Nicméně – narážejí tu na sebe dvě věci: člověk si život nedal a nemá právo ho brát nejen jiným, ale ani sám sobě; na druhé straně obdivuji lidi, kteří mají odvahu odsoudit bližního, jenž se v bezvýchodném, nesnesitelném utrpení rozhodne sáhnout si na život. Tím spíš, že realisticky vzato značnou část z nás – včetně těch odsuzujících – bolestný konec života nejspíš čeká.

Pro uzákonění euthanasie prý mluví, že jen u pětiny nevyléčitelně nemocných se lékařům účinně daří tlumit bolest, a neustálé zvyšování dávek utišujících prostředků nakonec většinou pacienta zabije. Srovnání trochu kulhá, protože účelem tu není pacienta zabít, ale zmírnit jeho utrpení.

Problematičnost pokusu o uzákonění euthanasie je nepřímo obsažena už v názvu zákona, který paní senátorka předkládá: snaží se spíš zakrýt než pojmenovat, o co jde. Škarohlíd by místo o důstojné smrti mluvil o asistované sebevraždě či vraždě na přání.

Představa, že zákon je něco, co vnese do života pořádek a odstraní pochybnosti, je přehnaná. Zákonem například nelze normalizovat věci, které normální nejsou (genocida, etnické čistky), i když se o to různí chytráci pokoušeli. Jistě, v našem případě jde jen o snahu formalizovat něco jako akt milosrdenství. Tím se odstraní velmi nesnadné zvažování pro a proti v situaci, kdy mezi pro a proti existuje skoro rovnováha. Zákon vytváří alibi pro umírajícího i pro ty, kteří jsou do jeho umírání bezděčně vtahováni (např. lékaři, nepřímo i nejbližší příbuzní). A kde se nabízí alibi, určitě se najdou tací, kteří nebudou váhat je zneužít.

Lidové noviny 21. července 2008