indexok_r2_c02.gif(2kB)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

19.5. - 24. 5.2003

ARCHIV

Z listárny Událostí

Události dostaly dopis čtenářky, který se podstatným způsobem dotýká problému výměny ředitele Institutu politologických studií na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. Přináším z něho několik úryvků (nevynechal jsem nic podstatného) a svou odpověď.

 

Vážený pane Doležale,
z mnoha důvodů si Vás vážím a čas od času s Vámi nesouhlasím. Můj nesouhlas se ani v nejmenším netýká sudetoněmeckých problémů, Benešových dekretů apod., v těchto otázkách je mi naopak Váš názor velice blízký. Potíž mám s Vaším novým textem o konkursu na místo vedoucího IPS. Asi to zkusím vysvětlit o něco více zeširoka.

Školství je obor, kterým se živím… Moji povinností je mít přehled o úrovni jednotlivých oborů na jednotlivých českých VŠ…

Podobně jako jste hodnotil ve svém jiném článku pomýlené představy Některých disidentů, kteří vstoupili do politiky, jsem přesvědčena, že obdobná neznalost nebo třeba "míjení se s cílem" se projevuje i u mnoha slušných lidí, kteří se bud vrátili učit na univerzity nebo prostě začali učit po roce 1989. Nezpochybňuji ani na chvíli jejich slušnost, jejich názory nebo jejich celkové morální zakotvení. Jen si myslím, že mnozí z nich prostě nejsou dobrými vědci ve svých oborech, že k systému vědecké práce se dostali pozdě. Kromě toho, současné vysoké školství by mělo kromě vzoru začít poskytovat i model práce odborné. Další kategorii je ještě diskutabilní schopnost vést pracoviště spojovaná v některých případech mylně s erudicí v úplně jiných oblastech.

Toto celé je rozcvičkou na to, abych prohlásila, že si myslím, že nepřátelské vztahy k doc. Kučerovi mohou být jedním z důvodů, proč neuspěl v konkursu na vedoucího IPS, ale těch důvodů, a některých objektivních, je myslím víc. Neumím říct s jistotou, že jeho protikandidát ty vlastnosti, které má vědecký pracovník mít, opravdu má, ale jsem přesvědčena o tom, že doc. Kučera je jistě dobrým glosátorem, komentátorem, publicistou, ale ne vědcem v oboru politologie. To institutu škodí. K vědecké práci patři i odborná komunikace s kolegy ze zahraničí a v té podle mě doc. Kučera neobstojí. Atmosféru, kterou institut má, jeden student označil jako antiakademickou a mnohem více vybranými slovy ji tak hodnotili i někteří američtí hosté.

Jsem si vědoma toho, že Vás asi nepřesvědčím, protože jste v té situaci velice zaangažován, zatímco já ji komentuji zvenku. Přesto mi to nedalo.

 

 

Vážená paní,

Děkuji Vám za dopis. Vážím si toho, že otevřeně formulujete svůj nesouhlas s tím, co jsem napsal o případu IPS FSV UK. Jen v debatě, výměnou argumentů se můžeme dobrat spravedlivějšího stanoviska.

Zmiňujete stížnosti studentů, zdejších i amerických, na situaci v IPS FSV. Aby se daly posoudit, bylo by je ovšem třeba specifikovat. Co to znamená "antiakademická" atmosféra? Jaké jsou ty "ještě ostřejší" charakteristiky? Systém výuky na amerických univerzitách se dost odlišuje od evropského, nehraje i tohle v nespokojenosti studentů z USA nějakou roli? Také by bylo zajímavé srovnat, jak zdejší i zahraniční studenti hodnotí další akademická pracoviště v Praze a v ČR, kde se vyučuje politologie.

Podstatně závažnější (a konkrétnější) je problém lidí, kteří se podle Vašich slov "buď vrátili na univerzity nebo prostě začali učit po roce 1989", kteří snad mohou být "slušní a morálně zakotvení", ale "k systému vědecké práce se dostali pozdě" a nejsou schopni poskytnout "model práce odborné". Proto jsou špatnými vědci. Tato výtka se samozřejmě týká mne stejně dobře jako doc. Kučery.

To, že se člověk v minulém režimu nějakých možností zřekl nebo k nim prostě jen na základě svého dřívějšího působení a svých názorů nedostal příležitost, je jistě handicap. Jsou určitá rozhodnutí s určitý způsob jednání, za které se v tomto nedokonalém světě tvrdě platí. Jinak by ČR byla domovem deseti milionů poctivců, což bohužel zdaleka není ten případ. Na druhé straně neslušnost se v krátkodobém a střednědobém horizontu zpravidla rentuje.

Vyvstává však otázka, kdo jsou ti druzí, ti, co se k systému vědecké práce dostali včas a dokážou poskytnout model práce odborné. V našich podmínkách to byli lidé, kteří měli tuto možnost v době komunistického režimu, nepřipravili se o ni "nevhodným" chováním a prošli prověrkami po roce 1969. Nejsem přívržencem teorií o smlouvě, kterou uzavřela česká společnost jako celek s normalizačním režimem. Myslím si však, že povinností slušného člověka po roce 1969, pokud pracoval v médiích či v oblasti duchovních věd, bylo odtud odejít. A to nejen z morálních důvodů. Ideologický tlak tu znamenal i vážné deformace "odbornosti", na něž si tito lidé většinou zvykli a i dnes je chápou jako samozřejmé (např. citlivé naslouchání "společenské objednávce" ze strany establishmentu). Co byla žurnalistika po roce 1969! A co byla politologie, něco takového v komunistických podmínkách vůbec neexistovalo! Neupírám lidem takto zatíženým pracovat v jejich oboru nebo začínat s novým, nezdá se mi jen, že by byli disponovanější než lidé v době normalizace a často i před tím perzekvovaní a hlavně že by mohli a měli rozhodovat o kvalifikaci a odborném zařazení těch prvních, což se u nás - a nejen na FSV UK - běžně děje.

Ostatně, tuto debatu by bylo dobré otevřít. Říci: takhle to je, nemáte dostatečné odborné předpoklady. Jenomže právě tohle se nestalo. Důvody, které uvádíte, nezmínil veřejně nikdo z těch, kteří rozhodovali o obsazení místa ředitele IPS, ani předtím, ani následně. Asi si je říkali mezi sebou, ale to nestačí. Tím se dostávám k hlavní své námitce proti rozhodnutí děkana FSV, která je procedurální. Děkan najmenoval konkursní komisi, v níž nebyl nikdo z dlouholetých kmenových pracovníků institutu, pouze jeden externista, k tomu nikoli politolog, ale historik. Pár zaměstnanců institutu informoval děkan dodatečně, ale jen proto, aby jim vysvětlil, že s celou záležitostí už v podstatě nemůže nic dělat. Celé řízení proběhlo úplně stejně jako když se v osmdesátých letech vyměňoval ředitel výpočetního střediska s.p. Mototechna, kde jsem tehdy pracoval. Tenkrát mi bylo jasné, že do toho nemám co mluvit. Teď je mi to sice jasné taky, ale připadá mi to, jak byste řekla "neakademické". Necítím se na takovém pracovišti bezpečný a nemám zapotřebí čekat na to, až poté, co si to vyřídili s doc. Kučerou, přijde řada i na mne. V roce 1969 jsem taky nečekal.

Se srdečným pozdravem

Bohumil Doležal