Korespondence s Teodorem Marjanovičem

Na mou (níže citovanou) poznámku v rubrice Co týden dal o článku pana Teodora Marjanoviče „Stoiber mizí ze scény, sudetoněmecký prapor splihl“ z MfD 29. 9. t.r., reagoval jeho autor. Jeho dopis s přílohami i mou odpověď tu dávám čtenářům k dispozici.

Vážený pane Doležale,
na svých webových stránkách jste se v sobotu 1. října kriticky vyjádřil k mému komentáři o Edmundu Stoiberovi.
Napsal jste:

V MfD píše Teodor Marjanovič o tom, jak kdysi dělal rozhovor s (nyní) odstupujícím bavorským předsedou vlády a předsedou CSU Stoiberem: Stoiber prý „hned v první větě začal kritizovat české politiky a oznámil mi, že fondu předá žádost, aby lidé, kteří utrpěli zvlášť těžkou újmu při poválečném vyhnání, z něj dostali finanční pomoc. Takový návrh pak do fondu opravdu dorazil, jenže ten se jím víceméně nezabýval. Také proto, že spolková vláda dala neoficiálně najevo, ať to zametou nenápadně pod stůl, neboť nechce oživovat debatu o reparacích“. Pokud jde o tu „neoficiální“ iniciativu spolkové vlády, pokusím se zjistit, zda pan Marjanovič náhodou nekecá. Bude to těžké, podobné věci se dají vymýšlet úplně beztrestně, as pokud to spolková vláda popře, vystaví se podezření, že se ve vlastním zájmu vymlouvá, a „nezúčastnění svědkové“ pochopitelně neexistují.

Rád bych Vám pro usnadnění Vaší, jak sám říkáte "těžké" práce s ověřováním poskytl dvě zprávy ze servisu ČTK.

Srdečně zdraví Teodor Marjanovič

Německý tisk k požadavku na odškodnění sudetských Němců

BERLÍN 22. května (zpravodaj ČTK) - Značnou pozornost věnuje dnes německý tisk požadavku sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) na odškodnění "sudetoněmeckých obětí českého násilí", o němž v sobotu informoval list Süddeutsche Zeitung.

Většina ohlasů poukazuje na to, že požadavek podpořila nejen staronová předsedkyně Svazu vyhnanců (BdV) Erika Steinbachová, ale i představitelé bavorské vlády. Listy předpovídají, že to zřejmě povede k novému ostrému sporu mezi bavorskou CSU a stranami spolkové vládní koalice (SPD-Zelení), ale i k opětnému zatížení česko-německých vztahů.

Deník Die Welt zdůrazňuje, že nejnovější "iniciativa" landsmanšaftu se týká jen asi dvou tisíc osob, které byly obzvlášť tvrdě postiženy při internacích, nucených pracích a násilném odsunu, a nemá nic společného s nárokem na odškodnění všech odsunutých sudetských Němců za zabavený majetek, který zůstává nadále v platnosti. S odvoláním na vlastní informace pak list uvádí, že z osmičlenné správní rady Česko-německého fondu budoucnosti, kterému byl požadavek adresován, jen dva tento návrh podpoří.

Süddeutsche Zeitung v komentáři píše, že landsmanšaftu rozhodně nelze vyčítat nevypočitatelnost. Jeho výpady jsou snadno kalkulovatelné, stejně jako lze předem snadno odhadnout jejich výsledky. Platí to i pro nejnovější návrh SL a jeho podporu ze strany CSU a Svazu vyhnanců. Stejně předvídatelná je i reakce Prahy: česká strana prostě musí odmítnout návrh, který staví na stejnou úroveň české oběti nacismu i sudetoněmecké oběti vysídlení.

Požadavek odmítne i fond budoucnosti a vedení landsmanšaftu to ví. O osudy lidí, kteří při vyhnání obzvlášť trpěli, mu tedy nejde. A už vůbec nejde vedení SL o usmíření. Jde mu jen o to, dokázat si schopnost rozpoutat kampaň a ujistit se novými titulky o vlastním významu, uvádí Süddeutsche Zeitung.

Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) naproti tomu připomíná, že obě strany se v česko-německé deklaraci záměrně vyhnuly slovu "odškodnění" a prostředky fondu budoucnosti označily z dobrých důvodů jen za politické a humanitární gesto ke zlepšení vzájemných vztahů. Už tehdy však politikové nejen v Mnichově, ale i v Bonnu doufali, že toto gesto nezůstane jednostranné. Sudetoněmecký požadavek tedy není nový, ale odpovídá usmiřovacímu poslání fondu. Spolkové vládě, pro niž jsou vyhnanci jen přítěží, však připadá nevhodný i proto, že se nikdo nechce dotýkat tématu odškodnění v době, kdy Amerika znovu mluví o reparacích, napsal FAZ.

Neues Deutschland upozorňuje na to, že cílem požadavku sudetských Němců je vyvolat náladu nepříznivou chystanému vyplácení odškodnění za nucené práce pro nacistický režim i budoucímu rozšiřování Evropské unie na východ. Deník Main-Post z Würzburgu soudí, že "i kdyby byly požadavky landsmanšaftu a jeho patronů oprávněné, rozhodně nepřispívají k normalizaci vztahů mezi oběma státy". Nürnberger Nachrichten pak píše: Vyhnání bylo bezprávím, ale to, co se stalo před půl stoletím, by nemělo bránit pohledu vpřed a hledání vzájemné spolupráce.

vk čas pz

Čtk 9.6. 2000:
Aktuálním tématem je pak letos nedávná žádost SL, aby z Česko-německého fondu budoucnosti byly odškodněny i "sudetoněmecké oběti českého násilí". Neubauer i Posselt v této souvislosti zdůraznili, že landsmanšaft se prostřednictvím bavorského premiéra Edmunda Stoibera obrátil již loni na Fischera a ten mu doporučil, aby svou žádost o odškodnění adresoval rovnou správní radě fondu, která je po přijetí společné česko-německé deklarace příslušná pro řešení všech podobných nároků.

"Ministr nám vůbec nedal najevo, že s touto iniciativou nesouhlasí. Teprve když jsme ji předložili, označil ji za zbytečnou, škodlivou a kontraproduktivní, a tím vlastně předem signalizoval údajně nezávislému fondu, jak se má rozhodnout," prohlásil Neubauer a označil Fischerův postup za nepřijatelný.

Milý pane Marjanoviči,
Je mi líto, ale vůbec mne nezajímají spekulace novinářů ze Süddeutsche Zeitung, Neues Deutschland (!) ani z Frankfurter Allgemeine Zeitung (stejně jako mne nezajímají spekulace Vaše). Nezajímá mne ani to, co říkají Posselt s Neubauerem. Zajímalo by mne stanovisko tehdejší spolkové vlády. (Kromě toho, přiznám se, by mne taky zajímalo, proč u prvního textu z ČTK není uveden rok, ale to může být jistě jen náhodné nedopatření).

S pozdravem Bohumil Doležal