ARCHIV

O suverenitě

V souvislosti s českým vstupem do EU dnes kdekdo šermuje se slovem suverenita. Zdá se, že není na světě důležitější věci. Václav Klaus tvrdí, že vstupem do Unie část suverenity ztratíme (ztráta suverenity je něco mírně potupného, asi jako ztráta panenství). Podle ministra Svobody část suverenity dobrovolně odevzdáme za protihodnotu (nebudeme zprzněni, naopak, uzavřeme solidní obchod). Zlomyslný člověk by podotkl, že obě stanoviska jsou slučitelná.

Slovo suverenita nabývá zvláštního, čarovného významu. Je to to hlavní,o co v životě jde. Ale co naše každodenní zkušenost, vztahy mezi státy se přece od vztahů mezi lidmi zase až tak neliší.

Když o někom říkáme „je suverénní“, „je suverén“, není to výlučně a za všech okolností chvála. Může to také znamenat, že se chová jako nafoukaný trouba.

Normální a pozitivní forma mezilidského vztahu je, když máme někoho rádi. Suverenita tu hraje pramalou roli. Mít rád znamená ochotně dávat a vděčně přijímat.

Suverenita je důležitá tam, kde vládne nadřízenost a podřízenost. Na úřadě a u vojska. Suverén musí být generál pro důstojnický sbor a frajtr pro mužstvo. Generálové i frajtři by si přitom ve své suverenitě měli být pokud možno rovni. Především generálové a frajtři malých postav s generály a frajtry velkých postav.

Suverenita je tím důležitější, čím bezvýznamnější individuum se jí dovolává. Čím menší trpajzlík a čím větší tajtrlík, tím horlivěji ji vyžaduje.

Je velmi obtížné, aby se ten, koho tahají z vody, v níž se octnul z vlastní blbosti, dovolával své suverenity v okamžiku, kdy prskaje a chrchlaje vděčně chňape po nabízených rukou. Dělá to většinou až oschne, zahřeje se a začne se mu zdát, že s ním nejednali dost důstojně.

Suverenita má zvláštní kouzlo pro našeho prezidenta. Zdá se, že mu sedí spíše to vojenské prostředí, s přesně definovanými vztahy, v němž je jasné, kdo je nahoře a kdo dole. Prostředí, které funguje jako dobře namazaná mašinerie. Není divu, že nemá rád Haškova Švejka – je to zlomyslná a ošklivá karikatura tohoto tak transparentního světa, v němž je nějaká láska jenom na obtíž. Musí si mezi jeho stránkami připadat jako mezi křivými zrcadly petřínského bludiště: neustále naráží na své karikatury.

Evropská unie to s námi nebude mít snadné.

27. dubna 2003