ARCHIV

Nekrolog

Zemřel Petr Tauer. „Veřejnosti“ to jméno nic neřekne. Odborník přes počítače (jeden z mnoha) před Listopadem, odborník přes počítače (jeden z mnoha) po Listopadu. Jakou praktickou změnu v životě znamenala pro lidi jako on „velká sametová revoluce“? Snadnější přístup k lepší technice a k odborné literatuře. Možnost pracovat na volné noze a případně i podnikat. O něco lepší příjmy za víc práce.

Důvod, proč o něm píši, je tento: nemohl si slibovat (jako např. autor těchto řádků), že politická změna pro něho bude znamenat cestu z kanálů na denní světlo; přesto se rozhodl v mezidobí před převratem pro účast v Demokratické iniciativě. Byl nakonec členem výboru a staral se o „tiskoviny“, které jsme pořizovali na jakémsi primitivním sítotisku.

Lidé, kteří se angažovali v DI, nebyli profesionální revolucionáři a v drtivé většině neměli ambice stát se profesionálními politiky. Ti, kteří takovou ctižádost měli, odešli většinou záhy jinam, DI byla v chronické nemilosti u papalášů z disidentského Olympu, kteří pak po převratu dozírali na přidělování prebend a rozdílení placek. Považovali jen za svou povinnost v mimořádné a vypjaté době pomoci dobré věci. Poté, co se tak stalo, šli svou cestou dál.

Je to ostatně v řádu věcí. Ze zpětného pohledu, ve světle dějepisných učebnic, se nám může zdát, že dějiny jsou továrna na kariéru. Ve skutečnosti ke kariéře vynesou tu a tam někoho. K tomu je zapotřebí, aby byly v pohybu. A o jejich pohyb se starají, řečeno s Masarykem, tisíce a tisíce „lidí malých“ v tom nejlepším slova smyslu, bez nichž by dějiny nebyly dějinami. Masaryk říká, že o nich historie ještě vypravovat neumí. Smyslem těchto řádek je jí trochu pomoci.

27. dubna 2003