ARCHIV

Největším bezpečnostním rizikem pro ČR jsou její občané

Odsudek v titulku je poněkud paušální, je třeba ho rozvést a upřesnit.

Česká republika se potýká s nedostatkem pracovních sil. Včera se k problému vyjádřil i ministr Nečas. Bez cizinců se sice neobejdeme, ale je třeba si vybírat. Nechceme, aby tu vznikala ghetta žijící vlastním životem. Některé země (hlavně ty muslimské) jsou rizikové a nemáme důvod usnadňovat jejich občanům přístup na náš pracovní trh – zvlášť když jsou tu poměrně blízké státy, jejichž obyvatelé jsou nám blízcí jazykem a kulturou: Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko.

Ministrovo stanovisko je na první pohled pochopitelné: na jedné straně otřesné zkušenosti s muslimskými ghetty v Británii, Francii, Holandsku. Na druhé straně snadná komunikace s Ukrajinci, Bělorusy a Moldavany (jsou to sice z 65% Rumuni, ale všichni rozumějí rusky).

Ve skutečnosti nám v dohledné době žádná muslimská migrační vlna nehrozí: ty lidi přitahují jejich komunity v západních zemích, které se už ustavily, a navíc podstatně větší blahobyt v hostitelských státech. Naproti tomu zámožné a organizované východoslovanské komunity tu už máme, zárodky vznikly spontánně ještě před převratem. Samy si organizují „pracovní trh“ a české úřady jsou zatím proti vykořisťování migrantů poměrně bezmocné. A takovéto komunity pak představují eldorádo pro efektivní a profesionální ruské tajné služby. Rusko má se střední Evropou své záměry, co si budeme povídat.

To ale není ten největší problém. Problém je české vákuum ve schopnosti podporovat z migrace to, co je oboustranně výhodné, a bránit tomu, co je výhodné jen pro druhou stranu. Vákuum vzniká např. tím, že mnoha lidem u nás se už nechce příliš makat, je pro ně výhodnější být na podpoře a tu a tam si hodit nějakou fušku. Z východu přicházejí skromní a nenároční lidé, ochotní pracovat – na účet zdejší lenosti.

A za druhé – ruskojazyčné (a ukrajinské) komunity jsou nám jazykem a prý i kulturou bližší než Američané: proto americký radar a stopadesátičlenná posádka je pro 70% Čechů větší nebezpečí než toto mnohatisícové neprůhledné společenství. A to přes historickou zkušenost z let 1945-89. Nedivme se: mají tu v KSČM dobře organizovanou pátou kolonu a mraky sympatizantů v ČSSD.

Nebezpečí je u nás jiné než na Západě a česká společnost je proti němu úplně bezbranná. Problém přitom není v tom nebezpečí (nebezpečí jsou tu vždycky), ale v té bezbrannosti.

lidovky.cz 17. července 2007