ARCHIV

Měřit se má každému stejně

Na prvního máje došlo v Praze k potyčkám mezi demonstranty z krajně pravicové Národní strany a Vlastenecké fronty a jejich protivníky z řad Mladých sociálních demokratů a anarchistů. Na tom není nic neobvyklého, takové pranice patří k prvomájovému koloritu a každopádně jsou aspoň o něco barvitější než to, se u nás v tuto dobu dělo za totáče. Demonstrace byla řádně ohlášená a policie proti těm, co se jí snažili zabránit, zasáhla. Asi třicet lidí skončilo za katrem. Potud je formálně všechno v pořádku.

Zadržení byli podrobeni mírně řečeno důkladné osobní prohlídce. Museli se svléci do naha a dělat dřepy.

Tato procedura je mi z vlastní zkušenosti dobře známá. Jejím smyslem je zjistit, zda perlustrovaný neskrývá v konečníku nějaký problematický předmět. Používala ji s chutí za totáče StB proti odpůrcům režimu. Smyslem samozřejmě nebylo zjistit, zda dotyčný snad neskrývá v zadnici kulomet, ale ponížit ho a tak trochu rozhodit. Moc to nefungovalo vzhledem k tomu, že v posledních letech před převratem už si StB toho moc navíc nemohla dovolit. Nicméně od té doby jsem na podobné policejní postupy poněkud citlivý.

Aby mi bylo dobře rozuměno: nechovám žádné sympatie ke krajní levici ani k levicovým extremistům. V tomto státě by se však mělo měřit všem občanům stejně a tak by prostředky, kterých policie používá, měly být přiměřené situaci a měly by být přesvědčivě zdůvodněny.

To poslední se zatím bohužel nestalo. Policejní mluvčí prohlásila postup za běžnou rutinu, jejímž účelem bylo zjistit, zda u sebe dotyčný nemá zbraň. Zbývá už jen veřejnosti doložit, že obava ze skrývání zbraní v konečníku specielně u lidí z MSD byla oprávněná, tj. například byla podložena nějakou minulou zkušeností.

Pokud se to nepovede, má policie problém.

Lidovky.cz 3. května 2007