indexok_r2_c02.gif(2 kb)  
Uvodní strana Sem můžete psát Dopisy čtenářů Archiv

29.10. - 2.11. 2002

ARCHIV

"otevřeno"

Zpolitizované oběti

Počet obětí, které má na svědomí poválečné vyhnání Němců, lze pro nedostatek pramenného materiálu zjistit jen velmi obtížně a přibližně. Už proto by bylo třeba klidného prostředí pro nezaujatou diskusi, ale k tomu je v současné době nesmírně daleko a dokonce se zdá, že jak čas plyne, tak tím dál. U nás se traduje "verdikt" oficiózní tzv. Smíšené česko-německé komise historiků, která se rozhodla obhájit (pochopitelně) co nejmenší počet obětí. Prý se nemá uvádět větší počet obětí než 30 tisíc. Vida, uvedeme-li víc, jsme neposlušní a máme vroubek… Přitom jednotliví členové komise už dnes připouštějí, že by obětí mohlo být kolem 40 tisíc (jak to odpovídá odhadu Tomáše Staňka). Uvidíme jaký počet obětí bude oficiálně uváděn za pět deset let.

Jednu věc je ovšem zapotřebí tomuto oficióznímu odhadu přiznat. Staví se proti rovněž oficióznímu odhadu ze strany sudetoněmeckých organizací, a ten dochází až k čtvrt miliónu. Tak lze totiž při dobré vůli interpretovat rozdíl v počtu sudetských Němců v době mezi květnem 1945 a počtu vyhnanců z Československa koncem roku 1950. Tento odhad je, jak ostatně uvidíme dále, přehnaný.

Oběti vyhnání jsou předmětem politického či ideologického sporu: z oficiálního českého pohledu je počet obětí co nejnižší a z hlediska sudetských Němců co nejvyšší. Nedostatek pramenů umožňuje obojí.

Konrád Badenheuer je jedním z těch, kteří se na straně sudetských Němců vážně zabývají počtem obětí vyhnání. Původně vycházel z dosti vysokých čísel (165 tisíc bezprostředních obětí),ale slouží mu ke cti, že navzdory zpolitizování celé věci se snaží o co nejstřízlivější pohled. A tak dnes v rukopisu, který mám k dispozici, vidí počet bezprostředních obětí o polovinu nižší "kolem zhruba 80 000 (+/-20 000)". Za bezprostřední oběti považuje 19 452 obětí doložených očitými svědky a něco přes 62 tis. jmenovitě identifikovatelných sudetských Němců, které marně hledali příslušníci jejich rodin. Jak však uvádí sám Konrád Badenheuer, nemusí vždy jít o oběti odsunu. A tak můžeme my na české straně přistoupit na autorův odhad s tím, že přijmeme i oněch -20 tis. Bezprostředních obětí odsunu by tedy bylo kolem 60 tisíc, a to je ovšem jedna z možností, která by se neměla předem zavrhnout. Tím spíš ne, že autor uvádí svůj odhad i z druhé strany. Podle studií z některých obcí a okresů totiž je údajně počet skutečných bezprostředních obětí přibližně dvakrát až pětkrát tak vysoký, než je počet obětí doložených očitými svědky.

Proti těmto víceméně střízlivým údajům stojí počet dalších (nikoli bezprostředních) obětí vyhnání, tedy sudetských Němců, kteří zemřeli v důsledku vyhnání.. "Metodika" takového odhadu je ovšem vágní. Podle Konráda Badenheuera je počet těchto "dalších" obětí značný, přičemž převážně jde o smrt vyhnanců způsobenou infekcí. Příčinami byl hlavně hlad a špatné ubytovací podmínky v poválečném Německu. "V letech 1945-1949 zemřelo zřejmě několik desítek tisíc šedesáti, pětašedesáti a sedmdesátiletých lidí, kteří by se byli za normálních okolností dožili 65, 70 nebo 75 let," uvádí autor. V takových případech je přesnější určení počtu nemyslitelné. Platí to rovněž o dalších kategoriích vyhnanců (kupříkladu o obětech z řad válečných sudetoněmeckých zajatců atd.), přičemž pravděpodobně nejzajímavější je okolnost týkající se bývalé NDR. V devadesátých letech se v nových spolkových zemích při udělování podpory vyhnaným sudetským Němcům zjistilo, že jejich počet je podstatně vyšší, než jak by to mělo odpovídat předpokladům (dodejme, že v bývalé NDR hodně lidí tajilo sudetoněmecký původ, protože kdyby se "přiznali", všeobecně by si tím pohoršili).

Konrád Badenheuer trvá na tom, že bezprostředně i v důsledku dalších okolností je třeba počítat s počtem celkových obětí vyhnání kolem 105 tisíc. Je to zřejmě pro nás Čechy hodně vysoký počet; avšak dovolíme-li si odečíst podle Badenheuera samotného oněch 20 tisíc, získáme celkový počet 85 tis. obětí, který je v mezích naší představivosti. Nicméně i když ponecháme Badenheurem uváděný počet obětí beze změny, musíme přiznat, že jde o jeden z odhadů, který nelze předem vyloučit.

EM